Petr Holub: Nejhorší rozpočet v dějinách. Proč to říkáte?

Dosud nikdy nebyla při sestavování rozpočtu tak bezostyšně překročena pravidla slušnosti, zněla nejčastější kritika.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Nepoctivý rozpočet projde, vláda by se jím ale chlubit neměla

Obvykle s dovětkem, že rozpočtová dokumentace neodpovídá platným zákonům, případně že je příliš optimistická. Předpokládá totiž ekonomický růst 2,5 procenta, růst však bude nižší a spolu s ním i rozpočtové příjmy.

Za pozornost stojí, že nikdo neprotestuje proti věcnému obsahu rozpočtu, i když například nárůst výdajů na sociální dávky i platy státních zaměstnanců by za kritickou analýzu rozhodně stál.

Místo toho se debata soustředila na technokratický rozměr rozpočtu. Pozoruhodný je i fakt, že se pranýřují nedostatky, které například při sestavování rozpočtu na letošní rok prošly bez velkého zájmu.

Jen nepořádek?

Na emisních povolenkách se podle Národní rozpočtové rady letos vybralo o 24 miliard méně, než plánoval rozpočet. Za podporu obnovitelných zdrojů vyplatil stát deset miliard navíc. Nesoulad se ale podařilo napravit zvýšením příjmů či úsporami v jiných položkách.

V příštím roce se má podle rozpočtové rady na povolenkách vybrat o deset miliard méně a na obnovitelné zdroje bude třeba navíc 17 miliard.

Čtěte také

Petr Holub: Dávky, dálnice, platy. Těžko chtít před volbami jiný rozpočet

Jde tedy o nepořádek, ale stabilitu veřejných financí to příliš neohrožuje. O větším nepořádku by mohla vyprávět exministryně financí Alena Schillerová (ANO), která nechala schválit rozpočet na rok 2021 se schodkem 320 miliard, i když parlament předtím schválil zákon o snižování daní. Deficit byl skutečně o 100 miliard vyšší, než ministryně naplánovala.

Pokud jde o příliš optimistickou předpověď hospodářského růstu, tak sotva někdo překoná známy „surrealistický“ rozpočet ministra Miroslava Kalouska (tehdy TOP 09) na rok 2009, který byl sestaven s předpovědí pětiprocentního hospodářského růstu, i když už byly k dispozici prognózy, že ekonomika naopak půjde dolů. Schodek tehdy překonal očekávání o 150 miliard.

V krizi jsou i další ekonomiky Unie

Dramatická kritika okrajových problémů jako kdyby skrývala předpoklady, které dotyčný zatím nechce vyslovit. Evropské ekonomiky zažívají těžké období a státní rozpočet se stává jednou z mála zbraní, jak je probudit k růstu.

Ovšem veřejné finance nejsou po období krizí v pořádku, a tak rozpočty buď nedokážou pomoci, anebo jejich dluhy ještě k prohloubení krizí přispívají.

Petr Holub|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Kvůli rozpočtům padají vlády, třeba v Německu nebo ve Francii. A teď existují indicie, že také český rozpočet není v pořádku, a že tedy ekonomickému oživení nepomůže.

Současné stížnosti na rozpočet mohou být projevem nervozity nad stavem ekonomiky, případně předzvěstí daleko ostřejší kritiky vůči státnímu rozpočtu v nejbližší době.

Nechme se překvapit.  

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy