Klesající důvěra v očkování může ohrozit boj s koronavirem. Naslouchejme obavám, radí propagátorka
Heidi Larsonová strávila posledních 20 let v chudých i bohatých zemích a všude se potýkala s dezinformacemi o vakcínách. Třiašedesátiletá antropoložka teď pomáhá budovat důvěru mezi vědci, zdravotníky, firmami, státy i běžnými občany v časech celosvětové pandemie, kterou by mohl zastavit vývoj spolehlivé vakcíny a ochota většiny populace se nechat očkovat.
Podrobný článek o této ženě a jejím snažení přináší americký deník New York Times.
Larsonová před deseti lety založila organizaci Vaccine Confidence Project, která sídlí v Londýně. Dnes její tým čítá více než tucet členů, mezi kterými nechybí lidé s epidemiologickým, psychologickým, matematickým nebo politologickým vzděláním.
Čtěte také
Ti všichni společně monitorují zprávy i komunikace o důležitých vakcínách po celém světě ve třiašedesáti jazycích a dělají průzkumy. Cílem je podchytit různé fámy, které podemílají důvěru v očkování. A průzkumy z poslední doby ukazují, že tato důvěra v řadě zemí klesá.
Že se nevyplatí brát konspirace a fámy na lehkou váhu, dokládá i nedávný průzkum, který provedl tým Larsonové ve Velké Británii. Zeptali se tří tisíc lidí, jestli by se určitě nechali očkovat, pokud by existovala vakcína proti onemocnění covid-19. Kladnou odpověď uvedlo 54 procent oslovených.
Většině z nich následně ukázali příspěvky známého anglického konspirátora Davida Ickea, který na sociální sítě napsal, že prý podle uniklých informací z farmaceutického průmyslu vakcína proti koronaviru způsobí u 97 procent lidí neplodnost. Počet respondentů, kteří po přečtení těchto komentářů nadále chtěli podstoupit očkování, klesl o šest procentních bodů.
Lidé nerozumí vědcům
Larsonová ovšem nyní varuje, že hlavním problémem nejsou dezinformace, ale nedostatek důvěry. Ostatně hnutí namířené proti vakcínám není nic nového pod sluncem. V Británii sahají jeho kořeny až do padesátých let 19. století, kdy se vláda snažila zavést povinné očkování proti pravým neštovicím. Ale sociální sítě, postoje namířené proti globalizaci a klesající důvěra lidí ve veřejný sektor tento problém výrazně zhoršila.
Čtěte také
Vakcíny to podle antropoložky nemají mezi lidmi jednoduché z mnoha důvodů. Týkají se každého člověka na planetě. Přitom je vyvíjejí vědci mluvící žargonem, který je pro mnoho lidí nesrozumitelný.
Očkování prodávají farmaceutické firmy, kterým lidé příliš nevěří, a prosazují ho vlády, jimž důvěřují snad ještě méně. Důležité je přitom naslouchat tomu, co odpůrci vakcín říkají. Mají své pochybnosti a potřebují, aby je někdo vyslyšel. Fáma, které věří, se nemusí zakládat na pravdě, ale vyjadřuje důležité emoce.
Během působení v Sieře Leone, Kongu a dalších afrických zemích, kde se Larsonová snažila budovat důvěru před začátkem testů vakcíny proti ebole, narazila například na zvěst, že lékaři kradou lidem krev. Pracovníci proto lidem vysvětlili, že odebírají jen malé množství krve a ukázali jim příslušné lahvičky. Fáma poté brzy vymizela.
Ptát se a naslouchat
V případě koronaviru teď například koluje na internetu informace, že očkování proti chřipce má působit větší náchylnost na onemocnění covid-19. Tým Larsonové proto přišel s tím, že výzva lidem nemá znít: „Běžte se očkovat proti chřipce“, ale: „Očkování proti chřipce vás nevystaví většímu riziku onemocnění covidem-19“.
Čtěte také
Heidi Larsonová také upozorňuje, že vědecké sdělení samo o sobě nemusí fungovat a neposiluje důvěru. Samotná fakta nestačí, protože je třeba získat na svou stranu srdce lidí. Záleží proto i na tom, kdo zprávu lidem předá. Známá herečka nebo herec může být někdy lepší volba než lékař Světové zdravotnické organizace (WHO) či představitel vlády.
New York Times připomínají, že vakcína je zapotřebí kvůli vytvoření kolektivní imunity. Té je podle vědců dosaženo, když očkování dostane 60 až 70 procent populace. Snížení ochoty nechat se očkovat o několik procent tak může být rozhodující, a to v případě řady nemocí. Světová zdravotnická organizace loni zařadila na seznam deseti největších zdravotních hrozeb právě odmítání očkování.
Lék, který Larsonová navrhuje na základě svých mnohaletých zkušeností, je naslouchání obavám a kladení správných otázek. V souvislosti s tím cituje šéfa americké vládní zdravotnické služby Jeroma Adamse, který se nechal slyšet, že „lidé se nestarají o to, co víte, pokud nevědí, že vám na nich záleží“.
Související
-
Roušky? Stráví s námi podzim i zimu. Dokud nebude vakcína, přiznává hygienička Jágrová
Česká republika má za sebou rekordní nárůst nakažených onemocněním covid-19. Zvládá země epidemii tak dobře, jak tvrdí vláda, nebo je panika na místě?
-
Je vidět světlo na konci tunelu, vakcína bude do devíti měsíců, věří Hajdúch z poradní skupiny vlády
V následujících devíti měsících by podle Mariána Hajdúcha mohla být k dispozici vakcína, která bude dostatečně účinná a dostupná pro ochranu nejvíce rizikových skupin.
-
Jan Macháček: Vakcína a etická dilemata
Světový závod o vývoj účinné vakcíny proti novému koronaviru nabírá na intenzitě. Cesta k vakcíně ale postaví lidstvo před těžká rozhodování a zkoušky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.