Klesající důvěra v očkování může ohrozit boj s koronavirem. Naslouchejme obavám, radí propagátorka

17. říjen 2020

Heidi Larsonová strávila posledních 20 let v chudých i bohatých zemích a všude se potýkala s dezinformacemi o vakcínách. Třiašedesátiletá antropoložka teď pomáhá budovat důvěru mezi vědci, zdravotníky, firmami, státy i běžnými občany v časech celosvětové pandemie, kterou by mohl zastavit vývoj spolehlivé vakcíny a ochota většiny populace se nechat očkovat.

Podrobný článek o této ženě a jejím snažení přináší americký deník New York Times.

Larsonová před deseti lety založila organizaci Vaccine Confidence Project, která sídlí v Londýně. Dnes její tým čítá více než tucet členů, mezi kterými nechybí lidé s epidemiologickým, psychologickým, matematickým nebo politologickým vzděláním.

Čtěte také

Ti všichni společně monitorují zprávy i komunikace o důležitých vakcínách po celém světě ve třiašedesáti jazycích a dělají průzkumy. Cílem je podchytit různé fámy, které podemílají důvěru v očkování. A průzkumy z poslední doby ukazují, že tato důvěra v řadě zemí klesá.

Že se nevyplatí brát konspirace a fámy na lehkou váhu, dokládá i nedávný průzkum, který provedl tým Larsonové ve Velké Británii. Zeptali se tří tisíc lidí, jestli by se určitě nechali očkovat, pokud by existovala vakcína proti onemocnění covid-19. Kladnou odpověď uvedlo 54 procent oslovených.

Většině z nich následně ukázali příspěvky známého anglického konspirátora Davida Ickea, který na sociální sítě napsal, že prý podle uniklých informací z farmaceutického průmyslu vakcína proti koronaviru způsobí u 97 procent lidí neplodnost. Počet respondentů, kteří po přečtení těchto komentářů nadále chtěli podstoupit očkování, klesl o šest procentních bodů.

Lidé nerozumí vědcům

Larsonová ovšem nyní varuje, že hlavním problémem nejsou dezinformace, ale nedostatek důvěry. Ostatně hnutí namířené proti vakcínám není nic nového pod sluncem. V Británii sahají jeho kořeny až do padesátých let 19. století, kdy se vláda snažila zavést povinné očkování proti pravým neštovicím. Ale sociální sítě, postoje namířené proti globalizaci a klesající důvěra lidí ve veřejný sektor tento problém výrazně zhoršila.

Čtěte také

Vakcíny to podle antropoložky nemají mezi lidmi jednoduché z mnoha důvodů. Týkají se každého člověka na planetě. Přitom je vyvíjejí vědci mluvící žargonem, který je pro mnoho lidí nesrozumitelný.

Očkování prodávají farmaceutické firmy, kterým lidé příliš nevěří, a prosazují ho vlády, jimž důvěřují snad ještě méně. Důležité je přitom naslouchat tomu, co odpůrci vakcín říkají. Mají své pochybnosti a potřebují, aby je někdo vyslyšel. Fáma, které věří, se nemusí zakládat na pravdě, ale vyjadřuje důležité emoce.

Během působení v Sieře Leone, Kongu a dalších afrických zemích, kde se Larsonová snažila budovat důvěru před začátkem testů vakcíny proti ebole, narazila například na zvěst, že lékaři kradou lidem krev. Pracovníci proto lidem vysvětlili, že odebírají jen malé množství krve a ukázali jim příslušné lahvičky. Fáma poté brzy vymizela.

Ptát se a naslouchat

V případě koronaviru teď například koluje na internetu informace, že očkování proti chřipce má působit větší náchylnost na onemocnění covid-19. Tým Larsonové proto přišel s tím, že výzva lidem nemá znít: „Běžte se očkovat proti chřipce“, ale: „Očkování proti chřipce vás nevystaví většímu riziku onemocnění covidem-19“.

Čtěte také

Heidi Larsonová také upozorňuje, že vědecké sdělení samo o sobě nemusí fungovat a neposiluje důvěru. Samotná fakta nestačí, protože je třeba získat na svou stranu srdce lidí. Záleží proto i na tom, kdo zprávu lidem předá. Známá herečka nebo herec může být někdy lepší volba než lékař Světové zdravotnické organizace (WHO) či představitel vlády.

New York Times připomínají, že vakcína je zapotřebí kvůli vytvoření kolektivní imunity. Té je podle vědců dosaženo, když očkování dostane 60 až 70 procent populace. Snížení ochoty nechat se očkovat o několik procent tak může být rozhodující, a to v případě řady nemocí. Světová zdravotnická organizace loni zařadila na seznam deseti největších zdravotních hrozeb právě odmítání očkování.

Lék, který Larsonová navrhuje na základě svých mnohaletých zkušeností, je naslouchání obavám a kladení správných otázek. V souvislosti s tím cituje šéfa americké vládní zdravotnické služby Jeroma Adamse, který se nechal slyšet, že „lidé se nestarají o to, co víte, pokud nevědí, že vám na nich záleží“.

autoři: Štěpán Sedláček , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.