Petr Šabata: Důvěra je teď ještě cennějším zbožím než léky a vakcína

12. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Péče o pacienty nakažené covidem-19 (ilustrační foto)

Není divu, že lidé hledí s nedůvěrou do příštích koronavirových dnů a týdnů. Znepokojivé jsou údaje o nákaze a především počty hospitalizovaných, těžkých stavů a také nakažených zdravotních sester a lékařů.

Premiér Andrej Babiš, ministr zdravotnictví Roman Prymula i další členové vlády zachmuřeně připouštějí restrikce, které ještě nedávno vylučovali.

Čtěte také

Jistěže by se nákaza novým typem koronaviru zvládala mnohem lépe, kdyby ve společnosti panovala vyšší důvěra. Důvěra občanů v politiky a instituce, vzájemná důvěra mezi lidmi s jinými názory, důvěra v experty.

Jenže solidarita patrná při jarní první vlně je pryč. Nedůvěra Českem vládne. Nepochybně ji zvýšilo amatérské jednání vlády v boji s nákazou, ale byl by omyl myslet si, že před koronou byla česká společnost výkladní skříní společenské důvěry. Nebyla.

Český rozhlas se skupinou sociologů právě před rokem zveřejnil výsledky unikátního výzkumu – nazvali jsme ho Rozděleni svobodou, který na vzorku 4 039 respondentů zkoumal stav společnosti 30 let od listopadové revoluce v roce 1989. A zjistil, že vyšší důvěra panuje – a to napříč společností – v takzvané mocenské instituce, tedy soudy, policii a další.

Nabídli pomoc

Naopak všech šest společenských tříd nedůvěřuje institucím politickým – vládě a parlamentu. Bohatí i strádající, lidé ve městech i na venkově, vzdělaní i na okraji společnosti, mladí i staří, ty všechny spojuje jedno – nedůvěra v politické instituce.

Jenže právě vláda a poslanci rozhodují, jakými způsoby čelit nákaze, a jejich pokyny by se měli řídit všichni ti lidé, kteří jim masivně nedůvěřují. To nemůže fungovat.

Česká společnost teď v nejméně vhodné chvíli dostala ke splacení účet, na který se připisovalo roky a za který sice nesou odpovědnost Babiš, Vojtěch, Hamáček, Schillerová, ale také politické garnitury předchozí.

Čtěte také

Co s tím? Kde rychle vzít solidaritu a pozitivní energii a ochotu věřit státu, které jsou teď snad ještě cennější než léky a vakcína? Vláda už dostala stovky rad, většinou dobře míněných a rozumných. Ostatním nabízíme jednu zkušenost z historie a jeden příběh.

Americký profesor historie Timothy Snyder varuje ve skvělé knize Tyranie – 20 lekcí z 20. století – před zneužitím krizových situací k uzurpování moci. A jeho rada zní: „Přirozený strach a úzkost nás nesmějí dohnat ke zničení stávajících institucí.“

Příběh je z Uherského Hradiště – okresu postiženého nákazou opravdu tvrdě. Ředitel Uherskohradišťské nemocnice Petr Sládek v sobotu v České televizi řekl: „Lékaři a sestry jsou už hodně unavení. Hlavně ti, kteří se starají o covidová lůžka.“ Ještě dříve než ministerstvo proto vyzvali mediky a zdravotníky mimo obor, aby jim přišli pomoct.

Petr Šabata

Výsledek? „Ozvalo se hodně mediků i hodně lidí z dřívějšího personálu,“ říkal ředitel. „A dnes mi volal jeden kolega lékař, který je v privátním sektoru, a nabídl mně pomoc.“

Ne, nikdo nevyzývá ke slepé důvěře v politiku a k nástupu amatérů do nemocnic. Ale za zamyšlení ten úžasný příběh stojí.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

autor: Petr Šabata
Spustit audio