Jan Macháček: Vakcína a etická dilemata

Už o tom vycházejí i knihy, například antologie Etika a pandemie od profesorky filozofie Meredith Schwartzové z Ryerson University v Torontu, která přináší názory akademiků i komentátorů.

Čtěte také

Ondřej Soukup: Ruská vakcína proti nemoci covid-19?

Jaké jsou hlavní otázky, také shrnuje John Authers v eseji pro agenturu Bloomberg. Kdo dostane vakcínu nejdříve a kdo až nakonec? Kdo na tom vydělá? A na kom testovat?

Politici slibují, že vakcína bude vyrobena rychle. Jenže vývoj vakcín trvá z dobrých důvodů. Nemají se vyrábět, dokud nejsou bezpečné. Nepovedená vakcína může podlomit důvěru v očkování obecně.

Informovaný souhlas

V zájmu rychlosti se bude testovat na lidech. Jakému riziku ale dobrovolníky vystavit? Už filozof Immanuel Kant psal, že lidi nelze využívat jako prostředek k dosažení cíle. Ctnostné cíle nevytváří právo někoho poškodit.

Dobrovolníků bude jistě dostatek. Lze ale skutečně obdržet jejich „informovaný souhlas“? O viru toho víme zatím velmi málo a ony „informace“ nemusí být dostatečné. Leckdo tvrdí, že zdraví dvacátníci podstoupí menší riziko, než když se dají dobrovolně třeba do armády. Jenže mnozí seriózní vědci se domnívají, že virus může trvale poškodit i orgány úplně zdravých jedinců, respektive nelze tyto obavy zatím s jistotou vyvrátit.

Čtěte také

Ondřej Houska: Odpůrci očkování můžou světu pokazit boj s koronavirem

Další otázka je, kolik bude vakcína stát. Nemůže stát tolik, že si ji bude moci dovolit málokdo. To by pak neměla žádný smysl. Firmy jsou ale zodpovědné svým akcionářům a ty, které uspějí, prokáží velkou službu lidstvu a zaslouží odměnu. Jenže soukromé firmy neinvestují samy, doslova se na ně valí vládní dotace. Různě se tedy slibuje, že se vládám bude dodávat „bez zisku“, za „neziskovou cenu“ nebo s „přiměřeným ziskem“.

Už nyní se o cenové plány firem svádí v USA politická bitva. Texaský kongresman Lloyd Doggett tvrdí, že když korporace říká, že prodává za náklady, lze k tomu přistupovat se stejnou skepsí jako k prodejci ojetého automobilu.

V USA se připravují různé zákony. Jeden o cenové regulaci, druhý o právu na bezplatnou vakcínu. Možná nic z toho neprojde, ale bude to velká politická bitva. V Evropě to asi bude o dost jednodušší. Pojištěnci a daňoví poplatníci to zaplatí a fasovat se bude jako zdarma.

Kdo ano a kdo ne

Mluví se též o vakcínovém nacionalismu – Británie už vycouvala z „inkluzivní vakcínové aliance EU“. Bohatší státy nemají motivaci spolupracovat s chudými. Do projektu Světové zdravotnické organizace WHO na sdílení vývoje a výroby se nepřihlásily USA, Kanada, Čína a Japonsko a z EU jen čtyři země. Světová vakcínová sociální spravedlnost leží tedy zatím na bedrech soukromých filantropů, jakým je Bill Gates.

Na světě je 8 miliard lidí a většina si bude muset počkat. Vakcíny budou nejprve na příděl. První na řadu přijdou zdravotníci, to je jasné. Ale kdo dál? Leckdo si myslí, že na druhém místě mají být vězni, protože ve věznicích a z věznic se nemoc nejvíce šíří. V současné USA vznikne jistě tlak na to, aby se začalo v chudých černošských komunitách, kde s covid-19 umírá nejvíce lidí. Na stole ale bude požadavek zabezpečit nejprve profese, které nemohou odvádět práci z domova.

Logo|foto:Český rozhlas

Nakonec tu bude otázka, zda má být vakcína povinná. Mohou to vyhlásit státy, ale povinné očkování mohou žádat zaměstnavatelé, univerzity a potvrzení o očkování mohou požadovat divadla, sportovní stadiony apod. A o tom všem budou probíhat právní, politické a soudní bitvy a vzniknou tak ve všech zemích další impulsy k dělení už tak dost rozdělené společnosti.

Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)