Mluvit o kolektivní imunitě nebyla chyba. Je to jeden z pilířů, který pomůže pandemii zastavit, myslí si imunolog Thon

27. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Odběrové místo na covid-19 na pražském Václavském náměstí

„Je možné, že v současné chvíli máme v populaci mnohem víc lidí, kteří se setkali s koronavirem. Jen o tom ještě nevíme,“ připouští ve Speciálu Plusu imunolog Vojtěch Thon z výzkumného centra RECETOX při Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. „Není to ale nutně negativní zpráva,“ dodává.

„Každý jednotlivec a s ním celá populace získává imunitní paměť,“ vysvětluje vědec.

Pokud se pak s daným virem setkáme znovu, nemusí se opakovat těžký průběh nemoci. „Člověk si vytváří nejen nespecifickou, ale i specifickou imunitní obranu, která je nadána pamětí a vede k tvorbě protilátek, z nichž některé jsou eliminační,“ upozorňuje.

Kolektivní imunita je jeden ze základních pilířů, který nám pomůže pandemii zastavit.
Vojtěch Thon

Podle Thona nebyla chyba, že se na jaře mluvilo o variantě vybudování kolektivní imunity. Jde o jednoznačný odborný termín, který byl ale v politické diskuzi zprofanován, říká.

Čtěte také

„Po stránce odborné umožňuje kolektivní imunita nejen vlastní ochranu, ale i snížení přenosu viru na ostatní. Je to jeden ze základních pilířů, který nám pomůže pandemii zastavit. K tomu, abychom to celé zvládli, nám ale může pomoci i vakcína, která dělá v podstatě totéž.“

Thon upozorňuje, že vakcína by mohla být v Evropské unii k dispozici už na přelomu roku. „Tím budeme moct nachystat aktivní imunizaci první linie – zdravotníků. A pak ji rozšiřovat na další rizikové skupiny, jako jsou senioři,“ očekává.

PCR testy jsou stále nejlepší

Do té doby je ale potřeba zbrzdit šíření nemoci v populaci omezením pohybu a pokračujícím testováním. „To nejlepší, co máme k dispozici, jsou PCR testy, které detekují nukleovou kyselinu viru,“ říká přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Pavel Dřevínek.

Namnožováním získané virové RNA se přitom citlivost testů stále zvyšuje. „Ani PCR testy ale nemají stoprocentní citlivost,“ upozorňuje lékař.

Čtěte také

Přesto je únikovost oproti rychlejším antigenním testům velmi nízká. Z pilotní studie, na které Dřevínek spolupracoval, vyšlo, že citlivost antigenních testů oproti metodě PCR je méně než 70 procent. „Výhodou je ale rychlost. Proto se stále zvažuje, zda je využívat jako pomůcku,“ dodává.

Cestou plošného testování antigenními testy se vydalo sousední Slovensko. „V úvodní fázi proběhl screening v nejzasaženějších okresech a 4 procenta testovaných vyšla jako pozitivní,“ shrnuje epidemiolog a prorektor Trnavské univerzity Marek Majdan.

„Zdá se tedy, že nám v postižených okresech poměrně hodně případů uniká,“ dodává.

Hosty byli:
Pavel Dřevínek, přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol
Marek Majdan, epidemiolog a prorektor Trnavské univerzity
Vojtěcha Thon, výzkumné centrum RECETOX při Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity

Poslechněte si audiozáznam celého Speciálu Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , Zuzana Marková
Spustit audio

Související