Británie chce vytvořit kolektivní imunitu proti Covidu-19. Co na to říkají odborníci?

20. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Koronavirová krize ve Velké Británii

Některé země nezavedly přísná opatření hned. Chtějí, aby situaci zvládl jejich zdravotní systém. Ale nevíme, jak vysokou úroveň bude mít vytvořená kolektivní imunita.

Britský premiér Boris Johnson v minulých týdnech dával veřejnosti jen doporučení, jak se v situaci současné pandemie chovat. Nebyla zavedena žádná výjimečná opatření a lidé chodili po ulicích bez roušek, večer se bavili v barech. „Nevydávejte se na plavby výletní lodí,“ radil Johnson všem lidem nad 70 let s vážnými chronickými problémy. V té době jiné země zavíraly školy, restaurace a pak i hranice.

Čtěte také

Johnson přitom zdůrazňoval, že se jeho vláda striktně řídí vědeckými poznatky. Nakažení lidé v Británii už v tu chvíli byli, a několik jich dokonce zemřelo. Výrazný nárůst počtu nakažených ale i Brity přinutil k opatřením.

Také Británie nakonec zavřela školy a omezila pohyb obyvatel. Její vláda podle domácích i zahraničních kritiků hazardovala a kvůli tomu může přijít stejně vážná situace jako v Itálii. Boris Johnson ale neriskoval zjevně bez rozmyslu, rozhodoval se na základě doporučení přinejmenším části odborné komunity.

Pokud virus narazí na zdravý a fungující imunitní systém, většinou není schopen organismus zásadně poškodit. Pandemii totiž způsobuje patogen, který je vysoce Infekční, ale není vysoce virulentní. Ale ohrožuje rizikové skupiny populace.

Imunolog Rastislav Maďar

Epidemiolog Rastislav Maďar

Podle Britů je tedy jedinou cestou k zastavení pandemie dovolit viru, aby za cenu mírných příznaků nakazil velkou část zdravé populace, které nic neudělá. Ta si tak vytvoří protilátky, a tím vznikne kolektivní imunita. Odhaduje se, že musí být na úrovni až 50 procent populace. „I takový postup je promyšlený a určitě nejde o lehkomyslné odkládání drsnějších kroků,“ upozorňuje Maďar.

Švýcarsko zvolilo střední cestu

Ve Švýcarsku sice byly zakázány hromadné akce, ale ještě dlouho byly otevřeny školy. V podstatě vůbec netestují mladou generaci, ale jen starší příznakovou generaci. Ta má tak mít v případě závažného stavu přístup k nejlepší možné péči.

Takový postup chce zabránit zásadnímu momentu situace: nesmí být zahlcen zdravotní systém. Každý závažný případ musí mít k dispozici ventilátor nebo připojení na mimotělní oběh. Lékaři musejí mít možnost člověka léčit a zabránit, aby podlehl nákaze jenom kvůli tomu, že je na čekací listině.

Čtěte také

„Švýcarsko se snažilo o prostřední cestu mezi liberální Británií a námi,“ říká Rastislav Maďar. „Všude jsou postupy konzultovány s vědeckou imunologickou elitou, politici si dobře uvědomují, jak obrovskou zodpovědnost nesou.“

Kolektivní imunita není úplnou jistotou

Vstupujeme do nemoci, se kterou jsme se nikdy nesetkali.


Prof. Anna Šedivá, primářka Ústavu imunologie 2. LF UK a VFN v Motole

„Britský postup není zcestný“, říká Anna Šedivá. „Pokud populace nemá alespoň nějakou imunitu, má virus volné pole působnosti a může způsobit závažná onemocnění u mnoha lidí.“

Kolektivní imunita vzniká i například dostatečnou proočkovaností populace a ta zabraňuje cirkulaci viru. Jenže v současnosti vakcína proti novému typu koronaviru neexistuje.

Čtěte také

Na základě dosavadních informací podle Šedivé vůbec není jisté, že se kolektivní imunita na populačním podkladě stihne vytvořit i v případě COVID-19. Řada onemocnění je totiž smrtelná, a proto nevytvoří tu žádoucí imunitu, která by měla v populaci být.

Na úrovni jedince by to ale mělo být možné, zdá se, že čím těžší průběh nemoci člověk má, tím silnější imunitu si proti novému typu koronaviru vytvoří.

Všichni, kteří se vyléčí, si vytvoří protilátky. Podle Radima Nencky z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR není jisté, jak dlouho budou protilátky účinné. U koronaviru totiž imunita pravděpodobně není celoživotní.

Podle odborníků je dodržování nastavených pravidel zásadní i proto, aby se virus nešířil nekontrolovaně. Nákaze se ale přesto velká část populace nevyhne, mnozí nemusejí pociťovat vůbec žádné symptomy, ale imunitu si přitom vytvářejí.

Pokud jsme imunitu dosud neposilovali průběžně, náhlá změna životního stylu ji podle Šedivé nijak nepodpoří. Je teď ale třeba zabránit jeho oslabení: vyhýbat se stresu, mít dostatek spánku a pohybu a do jídelníčku zařadit vitamín C.

autoři: Vít Pohanka , Zuzana Machálková , mrk | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Věda na sítích

Obrázek
Věda On Air na Facebooku