Konvalinka: Otevření škol musí být první krok. Bojím se, že až začátkem prosince, spíš v lednu

„Pokud se potvrdí trend, že jsme alespoň trochu, třeba deset patnáct procent pod čísly z minulého týdne, začal bych být opatrně optimistický ve smyslu, že se blíží konec začátku. Že jsme malinko na vrcholu a teď už vede cesta jen dolů,“ přibližuje prorektor pro vědu a výzkum na Univerzitě Karlově.

Čtěte také

Přetrvávající únava i oslabený čich a chuť. Dlouhý covid může postihnout až deset procent nakažených

Upozorňuje, že v současnosti jsou takové předpovědi předčasné. Připouští ale, že pokud trendy poklesu nových případů vydrží, do čtrnácti dnů by mohl být pokles exponenciální.

„Viděl jsem data, která dělají lidé, kterým opravdu v této věřím – Jan Kulveit a jeho spolupracovníci. Data naznačují, že reprodukční číslo R je v tuto chvíli opravdu jedna. Takže se snížilo během několika týdnů poměrně rychle. Pokud bude dále klesat tímto tempem, tak exponenciála bude hrát pro nás,“ vysvětluje biochemik.

Připomíná, že začátkem října byl pro úplný lockdown, díky kterému bychom podle něj byli nyní mnohem dál. Dnes je situace ale jiná.

„Myslím, že to lidé vzali vážně. Zhruba od poloviny října si dávají víc pozor, nosí roušky, jsou obezřetnější. Čili vzhledem k tomu, že naši spoluobčané konečně zareagovali a staví se s respektem k té chorobě, mám pocit, že v tuto chvíli kompletní lockdown není nutný,“ míní.

Zavření škol bylo nezbytné

Podle ministra vnitra a šéfa Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka (ČSSD) by měl návrat žáků do školních lavic nastat až ve chvíli, kdy bude denní přírůstek nově nakažených mezi 2 500 až 3000. Konvalinka v této souvislosti upozorňuje na kontroverzní názory na zavírání škol.

Čtěte také

Zavřené školy v Česku jsou světový unikát, komentuje novinář Houska. Teď musí na online výuku přejít i ty speciální

„Máme tady analýzy, které ukazují, že zavření škol patří k nejdůležitějším a nejvýznamnějším způsobům, jak bránit šíření infekce. Na druhou stranu existují studie, které ukazují, že tomu tak není. Nedávno německá studie ukázala, že po otevření škol v Německu nedošlo k růstu epidemie. Pravděpodobně záleží na tom, kolik je virové nálože v populaci a jakým způsobem se trase a sleduje,“ říká.

Zavření škol v Česku ale bylo podle něj v říjnu nezbytné. „Ale současně jsem přesvědčen, že to musí být první věc, kterou otevřeme, jak to jen to trochu bude možné. Bojím se, že teď jsme v takové situaci, že to nebude dříve než začátkem prosince a spíš v lednu,“ myslí si.

Co se týče dlouhodobějšího výhledu, Konvalinka souhlasí s profesorem z lékařské fakulty alabamské univerzity Zdeňkem Helem, že se vývoj pandemie zlepší v létě 2021, kdy budou k dispozici vakcína i lepší léčebné metody. Plně se ale vše začne normalizovat v roce 2022.

„Byl bych možná nepatrně optimističtější. Také doufám, že budou k dispozici vakcína, lepší léčebné metody. Virus nezmizí a na podzim se vrátí, ale pokud se nám podaří očkovat ohrožené lidi a snížit smrtnost, tak bych navrhoval, abychom se k viru začali chovat jako ke chřipce,“ říká Konvalinka.

Testování jako diagnostika

Za dobrou zprávu považuje biochemik povinnost plošného testování klientů i zaměstnanců sociálních zařízení, které má začít ve středu.

„Snažím se nic nevzkazovat politikům, ale toto je věc, kterou celá řada z nás od jara nejen doporučovala, ale naléhala na to, abychom prováděli preventivní testování ohrožených skupin obyvatel. Nakonec k tomu nedošlo,“ připomíná a pokračuje:

Čtěte také

Že se covid šíří v populaci, asi nikomu nevadí. Musíme chránit hlavně seniory, zdůrazňuje vakcinolog Beran

„Tady se pořád na testování totiž hledí jako na diagnostickou záležitost. Řídí to lékaři, dělají to skvěle, ale testování považují za diagnostiku. Testovaný člověk, který je pozitivní, je pacient a musí se léčit. Druhý přístup je epidemiologický. Potřebujeme vědět, kde virus v populaci je, a potřebujeme odchytit třeba i nedokonale nebo nepřesně lidi, kteří jsou nejvíce infekční, abychom je izolovali. To je malinko jiný postup než pohled lékaře, který chce diagnostikovat svého pacienta. A toto se nepodařilo úplně přesně doladit. Také kapacity nebyly dostatečné.“

Současně upozorňuje, že akademické instituce nabízely kapacity laboratoří, ale nevyšlo to. „Ta situace pořád trvá, my nabízíme kapacity laboratoří Ústavu molekulární genetiky, které stále ještě nejsou dostatečně využívány.“

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou ze záznamu.