Děti se musí hýbat. V opačném případě mají handicap do budoucna, varuje neuroložka Chlupová

3. listopad 2020

Každé lidské mládě se rádo pohybuje, co ale platilo před lety, pro dnešní generace neplatí – rodiče se nehýbou, takže to samé dělají i jejich potomci, varuje neuroložka Jaroslava Chlupová. „Když se děti neplazí, nešplhají, nevyvíjí se jim břišní svalstvo – tak to nemůže dopadnout dobře,“ říká v pořadu Hovory.

A začíná to už od narození, popisuje Chlupová: „Pohyb člověka je naprogramovaný vývojově biologickým druhem. Kdy se člověk postavil na dvě nohy, napřímil se, začal chodit a ruce používal jako pracovní nástroj.“ 

Čtěte také

V těle fungují 3D rotace a ty si novorozenec „neodbyde“, když ho maminka neotočí. „Málo je dávají na zem. Děti jsou stále ve vertikální poloze v sedačkách nebo vleže na zádech. Takže když se pak začnou stavět na nohy, už se stavějí špatně,“ vadí neuroložce.

„Deptá mne, když vidím klasický vzorec, který je skoro u všech stejný: jsou nakloněni, nemají stabilní pánev, protlačená kolena do hypertenze, takže jsou vzadu. Pak jim chybí stabilita a jinak funguje i osa těla,“ upozorňuje.

Neuroložka tvrdí, že se funkční anatomie neučí ani na medicíně, takže špatný vývoj dítěte často unikne i pediatrům. Přesto že se nutnosti pohybu pořád mluví, mnoho se toho nemění.

Cvičení v těhotenství je základ

Lidský organismus je přitom stroj – se somatickou, hmotnou částí, což jsou kosti, vazy, svaly. A také mentální, tedy mozkem. Hypotonické, tedy málo se pohybující, jsou dnes často taky budoucí maminky. 

Čtěte také

„Pokud maminka v těhotenství necvičí, nehýbe se, pak se to přenáší geneticky, ale pozná se to i na výživě miminka,“ upozorňuje Chlupová s tím, že každé mládě se chce co nejdřív učit, něco poznávat, má cíle. A taky si musí vytvořit plno pohybových vzorců – když se mu nic neuloží, nemá pak v životě z čeho brát.

Změnit špatné pohybové návyky mladé generace má projekt Lokomoce. V něm se odborníci, včetně neuroložky Chlupové, vydávají do mateřských škol a vysvětlují pedagogům, jak s dětmi zdravě a zábavně cvičit.

„Máme zapojených asi 60 školek. Chceme, aby děti každý den cvičily tak, jako když jsme byli malí my,“ vysvětluje. Děti se musejí převléknout, jsou naboso, protože tak aktivují nožní klenbu, a tím pádem i celé tělo.

„Jsou hodné paní učitelky, které s dětmi kreslí, zpívají, ale samy se hýbat neumí a k pohybu mají negativní vztah. Ale i to se přenáší na děti. Myslím, že to je systémem, který by se měl změnit.“ 

Je to aktivní hra

Při pohybu doma nebo ve školce jde v zásadě jen o to, aby si děti aktivně hrály. Nejlíp venku, měly by lítat po lese, hrát si na schovávanou, na honěnou, válet sudy, prolézat, podlézat, vybíhat kopečky, skákat přes švihadlo nebo i chytat míč, a to často neumí ani jejich rodiče. 

Čtěte také

„Prostě si hrát. Děti jsou teď i málo kreativní, a to kvůli mobilům a internetu. Jsou zvyklé, že za ně pořád někdo něco organizuje. Vnímám i to, že dětem chybí radost ze hry a jen tak něco je nezaujme, ale když cvičíte s nimi, opravdu zábavně, tak jsou z toho ta děcka opravdu nadšená,“ tvrdí. 

Velmi často ale naráží na nechuť samotných rodičů, kteří tvrdí, že nemají na své děti dost času nebo energie. „To si nemyslím. Když jsme my byli malí, tak moji rodiče byli lékaři a čas na nás neměli. Ale je fakt, že jsme se toho dost naučili venku s kamarády nebo právě v té školce. Rodič musí chtít a to, že ho nemá, je jen výmluva.“ 

„Dítě není pes, abych ho vyvenčila a pak nechala doma ležet. Dítě musíte naučit spoustu dovedností a do šesti let by toho mělo zvládat opravdu hodně. Pokud se to nenaučí, pokud ho rodič nenaučí všechny pohybové dovednosti a koordinaci, tak, aby to dítě bavilo, tak pak má handicap do budoucna,“ varuje Jaroslava Chlupová závěrem. 

Celý pořad najdete v audiozáznamu. Ptal se Ondřej Novák.

autoři: Ondřej Novák , lup
Spustit audio

Související