Konvalinka: Bylo by dobře, kdyby se náš stát dostal do 21. století a začal fungovat tak, jak má
Několikadenní zvolnění tempa růstu nových případů covidu v Česku bylo přerušeno, ve středu jich přibylo téměř 16 tisíc. „Je to tím, že jsme se s počtem testů vrátili zpátky tam, kde jsme byli minulý týden,“ míní biochemik Jan Konvalinka.
„Zopakoval bych to, co jsme říkali v úterý: nevidím žádný zlepšující se trend, vidím určitou stabilizaci. Pořád jsme na třetině infikovaných a ten zdánlivý pokles, který jsme viděli v posledních dnech, byl pravděpodobně způsoben tím, že to byl atypický týden, méně se testovalo a bylo méně odhalených pozitivních,“ doplňuje prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum.
Čtěte také
Situace v Česku podle něj dosáhla určitého vrcholu, dobrá ale není. „Obávám se, že jsme dosáhli určitého stupně nasycení. Situace se nezhoršuje, což není špatně, ale nemůžeme mluvit o zlepšování. Zdá se, že číslo R je někde kolem jedničky, čísla počtů nakažených neletí nahoru, ale pořád přibývají. Protože základ je veliký, ve stovkách tisíc,“ konstatuje.
Obavy ze zahlcení zdravotnictví jsou podle Konvalinky namístě.
„Jestliže teď máme 15 tisíc infikovaných denně, tak to matematicky nemůže dopadnout jinak, než že budeme mít k desetitisícům hospitalizovaných a přes tisíc lidí na JIP. Naštěstí se zdravotnictví podařilo zmobilizovat další přístroje, odborníky, pomáhá nám EU, státy NATO. Nevypadá to tedy tak, že by lidé umírali bez pomoci, ale samozřejmě, že je systém přetížený a bohužel se může stát, že některé operace budou odloženy. A i lidé, kteří covid vůbec nemají, na to doplatí,“ připouští.
„Znovu bych zopakoval svůj osobní apel na lidi, aby pomohli zdravotníkům tím, že se nenakazí,“ dodává biochemik.
Elektronizace postupuje zoufale pomalu
Konvalinka upozorňuje, že pandemie ukazuje, jak v Česku nefunguje státní správa. „Myslím, že by bylo dobře, kdyby si to občané uvědomili. Abychom společně tlačili na to, aby se náš stát dostal do 21. století a začal fungovat tak, jak má,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
„Narážíme tady na velmi nedokonalé systémy státní správy, na fragmentaci nejen státní správy, ale i hygienických stanic. Jednotlivé hygienické stanice jsou království sama pro sebe a donedávna používaly i vlastní informační systémy. Máme tady ještě pořád papírové žádanky v roce 2020 skoro na všechno. Elektronizace postupuje zoufale pomalu,“ upozorňuje.
Tak hrozně si navzájem nevěříme
Připomíná, že nejen v Rakousku či v Německu, ale také třeba v Estonsku tyto věci fungují mnohem lépe než v Česku. „Mimochodem Estonsko je na tom mnohem lépe ohledně covidu než my. Jedním z důvodů je lépe fungující státní správa,“ míní.
Čtěte také
„My na to narážíme, když třeba stavíme dálnice, narážíme na to, když máme velký kritický společenský problém, kde je třeba rychle reagovat a pružně a efektivně konat. A to se u nás strašně špatně děje, protože státní správa je velmi špatně funkční,“ soudí biochemik.
Problémem je podle něj mimo jiné komplikovanost systému regulací. „Ukazuje se, že neumíme vypisovat výběrová řízení, trvá to příliš dlouho, regulace jsou příliš přísné. Tak strašně se snažíme, aby náhodou někdo na něčem nevydělal, nikoho neokradl. Tak hrozně si navzájem nevěříme v tomto státě, že všechno je zregulované takovým způsobem, že vlastně nejde skoro nic dělat. A to musíme dlouhodobě vyřešit,“ přiznává biochemik Jan Konvalinka.
Pomáhá chladné počasí šíření koronaviru? Co víme o jeho nových mutacích? Celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou si můžete poslechnout ze záznamu.
Související
-
Roušky možná zvyšují imunitu proti covidu-19. Jejich efekt připomíná variolaci, míní vědci
Někteří vědci jsou přesvědčeni, že rouška propouští malé a méně škodlivé množství koronaviru, a tím v těle vyvolává imunitní odezvu.
-
Biosenzor rozezná i množství viru u nakaženého. Na novém testu pracuje Akademie věd
„Jsme ve fázi jednání s partnery z průmyslu,“ říká o novém testu na koronavirus, který má využívat biosenzor, vědkyně Hana Lísalová.
-
Přetrvávající únava i oslabený čich a chuť. Dlouhý covid může postihnout až deset procent nakažených
Lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, mohou mít i po vyléčení z aktivní virové infekce dál dýchací i jiné problémy. Protahujícím se obtížím vědci přezdívají dlouhý covid.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.