Rekordní nárůst nakažených za středu. „Není jiná cesta než větší zpřísnění opatření,“ říká imunolog Hořejší
Středa 4. listopadu přinesla vůbec nejvyšší počet nově nakažených v České republice. „Očekával bych, že se už musí začít projevovat některá opatření, ale otázka je, jak moc. Věřím, že do týdne už budou čísla nižší, ale pořád budou strašně vysoká,“ říká ve Speciálu Plusu imunolog Václav Hořejší.
Přestože se zdálo, že čísla nakažených začínají klesat, středa ukázala zdvižený prst, myslí si zdravotnický expert Pavel Hroboň, který působí v Centru pro modelování biologických a společenských procesů BISOP.
Čtěte také
„Je to určité varování, které přišlo právě včas. Je sice skvělé, že týdenní průměr klesl o 10 až 15 procent, ale stále máme v průměru přes 10 tisíc nově nakažených lidí denně. Není to chvíle, kdy bychom mohli usnout na vavřínech.“
Situace, kdy si budeme moct oddechnout, je podle experta stav, kdy bude nových případů jen kolem tisíce nebo dvou tisíc za den. „To už je možné považovat za relativně stabilní.“
Do rizikové skupiny u nás patří asi 2,5 milionu lidí.
Václav Hořejší
Takový stav je ale podle imunologa Hořejšího v nedohlednu: „Zdá se, že zlepšení posledních dnů byl jen náhodný výkyv. Myslím si, že není jiná cesta než větší zpřísnění opatření. To je jediná možnost, jak to ještě zarazit.“
Hořejší varuje, že v populaci může být až pětkrát víc skutečně nakažených osob, než kolik jich testy odhalují. Jinou variantu než tvrdý lockdown proto nevidí. „Do rizikové skupiny u nás patří asi 2,5 milionu lidí. Zaměřit se na ně tak, aby ostatní žili normálním životem, to prostě nejde,“ míní.
Hroboň: Hlavně antigenní testování seniorů
V Česku je nyní bezmála 1250 hospitalizovaných s covidem-19 ve vážném stavu a během října se nákaza výrazně šířila v domovech pro seniory. Starší lidé jsou přitom skupina, která má být chráněna nejvíc.
Čtěte také
Zdravotnický expert Hroboň potvrzuje, že ochrana seniorů je v boji s pandemií skutečně klíčová: „Proč se to nedaří, je otázka výkonných schopností státní správy, samosprávy a správců konkrétních domovů.“
Za prioritu nyní považuje antigenní testování, které se má v zařízeních pro seniory rozjíždět v těchto dnech a je vhodné pro rychlé zjištění aktuální situace – výsledky jsou známé do 15 minut. Zatím ale na některých místech váznou dodávky.
Na zásobu testovacích sad čeká například i Domov pro zrakově postižené Palata. Věkový průměr tamních klientů je 84 let, nákaza se ale zatím nepotvrdila u žádného z nich. „Několik zaměstnanců to prodělalo, ale daří se nám zatím nemoc držet zatím za branou domova,“ říká ředitel Jiří Procházka.
hosty byli:
Pavel Hroboň, Centrum pro modelování biologických a společenských procesů BISOP
Václav Hořejší, imunolog
Jiří Procházka, ředitel Domova pro zrakově postižené Palata
Poslechněte si audiozáznam speciálu Jana Bumby.
Související
-
Kamila Pešeková: Plošné testování jako velký krok pro Slovensko. Vyhráno ale zdaleka není
Největší mobilizace v historii samostatného Slovenska skončila. Země provedla plošné testování obyvatel s cílem zachytit co největší počet nakažených na covid-19.
-
Hlavní brzdou v navyšování kapacit testování je provádění samotných odběrů, tvrdí šéf laboratoře
Ministr zdravotnictví volá po zvyšování kapacity testování na koronavirus. Tím, co v současné době brání navyšován kapacity, nejsou ale podle odborníka samotné laboratoře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
