Kamila Pešeková: Plošné testování jako velký krok pro Slovensko. Vyhráno ale zdaleka není
Největší mobilizace v novodobé historii samostatného Slovenska před několika hodinami skončila. Země o víkendu provedla plošné testování všech obyvatel s cílem zachytit co největší počet nakažených na onemocnění covid-19.
Do celé akce se zapojilo víc než 3,5 milionu Slováků. Přitom do poslední chvíle nebylo úplně jasné, jak veřejnost zareaguje, protože testování bylo dobrovolné.
Čtěte také
Spousta Slováků se však nechala otestovat „dobrovolně povinně“. Každý totiž dostal certifikát s výsledkem testu a ti negativní mají nyní výrazně menší omezení pohybu. Lidé potřebovali negativní výsledek například na to, aby mohli jít do svého zaměstnání. Policie v těchto dnech může na ulici kontrolovat kohokoli, proto by měli občané nosit všude s sebou potvrzení o negativním výsledku testu.
Plošné testování byla rychloakce, proto o jejím úspěchu spousta lidí pochybovala. Někde chyběly samotné certifikáty, zdravotnický materiál, jinde se potýkali s nedostatkem personálu v jednotlivých odběrných týmech. V příhraničních oblastech proto pomáhali i zdravotníci z Maďarska nebo Rakouska.
Výsledky z celého víkendu ukázaly, že severní polovina Slovenska má větší podíl nakažených než ta jižní. Ze všech provedených testů je podíl pozitivních něco víc než jedno procento.
Trpělivost a disciplinovanost
Chvíli se dokonce zdálo, že plošné testování způsobí roztržku v čele státu. To když slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zpočátku zpochybnila, jestli je akce v tak velkém rozsahu dobře připravena. Nakonec ale i hlava státu uznala, že plošné testování proběhlo dobře a že se původní, i její, obavy nenaplnily.
Čtěte také
Vláda tak dosáhla s testováním bezesporu úspěchu, v který možná ani ona sama nedoufala. Měla velké štěstí, že Slováci se disciplinovaně postavili do fronty a někdy i hodiny čekali, než na ně došla u testovacího místa řada. Premiér Igor Matovič měl důvod jim za to opakovaně děkovat, když uvedl: „Udělali jsme velký krok pro Slovensko.“
Teď je otázkou, co si z výsledku všichni vezmou. Existuje totiž určité riziko, že ti, co měli štěstí a test jim ukázal negativní výsledek, to nyní budou brát mylně jako potvrzení, že už covid nikdy nedostanou a že se jim už nic nemůže stát.
S tímto vědomím by mohli přestat dodržovat hlavní hygienické zásady, jako jsou nošení roušky, zachování dostatečného rozestupu a pravidelné mytí rukou. A také zásadu nescházet se v širším kruhu rodiny nebo přátel.
Před něčím takovým varoval už po prvním dni plošného testování i premiér Matovič. Pokud by i kvůli dalšímu porušování základních hygienických pravidel měly do budoucna počty infikovaných na Slovensku zase přibývat, vláda by nakonec asi stejně musela zvažovat to, čemu chtěla předejít: celostátní lockdown.
I pro plošně otestované Slovensko platí to, co pro všechny ostatní. Riziko nákazy novým koronavirem nepomine, dokud proti němu nebude existovat spolehlivá vakcína. Do té doby to bude vyžadovat trpělivost a disciplinovanost – a to i od těch, co si frontu na test vystáli a mají negativní výsledek.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
