Kamila Pešeková: Slovensko zavádí stav nouze. Ještě delší než v Česku
Mimořádná doba si žádá mimořádná opatření. Tak by se dala shrnout rozhodnutí, která byla v uplynulých dnech v souvislosti s koronavirovou nákazou přijata na Slovensku.
Vláda premiéra Igora Matoviče schválila zavedení nouzového stavu od 1. října. Platit by měl 45 dní s tím, že podle efektivity se uvidí, jestli je potřeba ho prodloužit.
Čtěte také
Premiér Matovič zdůraznil, že hlavně konec října a začátek listopadu, který je spojen s tradičními častými návštěvami hřbitovů, by mohl být nejvíce rizikový. A možná i naznačil, aby letos lidé cestování během „dušičkových svátků“ zredukovali.
Slovensko, podobně jako Česko, zažívá rekordní nárůst nakažených koronavirem. Dosavadní denní rekord nových případů se pomalu blíží k šesti stovkám. Nejde tedy až o takový nárůst jako v Česku, ale čísla jsou i tak varovná – pětimilionové Slovensko mělo během první vlny v jarních měsících minimální počty infikovaných.
A zatímco na jaře Slováci respektovali rozhodnutí – jak se říká „bez debaty“ –, současná opatření přinášejí velký a hlasitý odpor nespokojenců. Takže když Matovič oznámil celkové zrušení bohoslužeb v kostelech, zatímco u hospod pouze redukoval otevírací doby, katolická církev se dotčeně ozvala s tím, že o zrušení bohoslužeb mohou rozhodovat jen biskupové.
Vysvětlovat své kroky a každou chvíli neměnit
Matovič pak následně upravil nařízení, že pro všechny hromadné akce bude platit stejné pravidlo: přítomno smí být maximálně 50 lidí. Bez ohledu na to, zda půjde o sport, kostel nebo divadlo.
Čtěte také
Nespokojence a bojovníky proti opatřením bychom mohli najít i ve slovenském parlamentu. Poslanec a extremistický politik Marian Kotleba si v nedávné televizní debatě po několika výzvách odmítl nasadit roušku. Přitom všichni další přítomní ji měli. Šéf Lidové strany Naše Slovensko, který zpochybňuje existenci nemoci covid-19, si tak vysloužil trestní oznámení. Posloužil ale také jako špatný příklad všem, kteří nařízení nechtějí dodržovat.
Naopak k dodržování všech vládních opatření vyzval občany herec a jeden ze symbolů sametové revoluce Milan Kňažko. Sám se koronavirem nakazil a jeho stav se natolik zhoršil, že musel být převezen do nemocnice. Nepoužívání roušek označil jako bezohlednost.
Pro Slovensko je současná epidemie novou zkušeností. Bude testem pro jeho zdravotnictví i pro soudržnost celé společnosti. Ukazují to i příklady z jiných evropských států. Tam, kde zpočátku pandemií proplouvali bez větších potíží, narazili při jejím návratu na problémy.
Rostla nedůvěra v politické vedení, docházelo k protestům proti znovu zavedeným opatřením. Mezi veřejností se šířily falešné zprávy i konspirační teorie. Jedinou možnou odpovědí ze strany vlády bylo, že trpělivě vysvětlovala své kroky. A především je každou chvíli neměnila. A to je teď hlavní úkol pro „facebookového“ slovenského premiéra.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
