Kamila Pešeková: Matovičovo zvykání si na roli premiéra

27. září 2020

Když před šesti měsíci nastupovala do úřadu nová slovenská vláda, byl její start spojen s velkým očekáváním a vírou ve změnu ve společnosti.

Namísto avizovaného boje s korupcí se ale musel tým nového premiéra Igora Matoviče pustit do souboje s koronavirem. Rychlá a velmi přísná opatření, ale možná i nízký počet testovaných způsobily, že se Slovensko v první vlně zařadilo k zemím s nejmenším počtem onemocnění i úmrtí v Evropě.

V letních měsících se nákaza – tedy „hnusoba“, jak jí na Slovensku expresivně a s oblibou říkají – zdála být na ústupu. Nová vláda se tak konečně mohla dostat k vládnutí a opatřením, která by po covidových omezeních normalizovala život v zemi.

Pan Facebook

Čtěte také

Samotný premiér Igor Matovič byl v minulosti poněkud excentrickým opozičním politikem. K jeho přechodu na pomyslnou druhou stranu, kdy se stal šéfem vlády, stále úplně nedošlo. Pořád ještě někdy připomíná spíš aktivistu v tričku, který proti něčemu protestuje před budovou parlamentu, než uhlazeného premiéra v obleku a kravatě, který by s projevem od pultíku dokázal spojit národ.

Velmi výrazný moment, který Matovič nástupem do úřadu přinesl, je jeho komunikace s veřejností. Nikdo z jeho předchůdců nevěnoval tolik pozornosti sociálním sítím jako on. Pečlivě si pěstuje image lidového politika, který na Facebooku informuje národ, na jakém jednání si právě pod stolem tajně vyzouvá boty, co má v šuplíku nebo kam jde na výlet.

Čtěte také

Matovičova vláda se musela během svého půlročního působení potýkat také s prvními většími problémy ve vlastních řadách. Ukázalo se totiž, že resty z minulosti ve formě plagiátorství způsobily vrásky na čele nejen ministrovi školství, ale i druhému nejvyššímu ústavnímu činiteli, tedy šéfovi parlamentu, a dokonce i samotnému premiérovi. Žádný z nich se ale k problému nepostavil čelem a funkce se nevzdal. Co lze zatím současné slovenské vládě přičíst k dobru, je její jednoznačná podpora západoevropského směřování země a to je oproti nedávné minulosti příjemná změna.

Boj s korupcí

A jak je to s bojem proti korupci neboli hlavním úkolem, který si Matovičova vláda uložila?

Sliby o „vyčištění chléva“, jak to premiér označil, začal kabinet skutečně plnit. Především v posledních týdnech došlo k několika velkým zásahům Národní kriminální agentury (NAKA). Zatčeni byli podnikatelé, soudci, vysocí funkcionáři nejen z policie, ale i ze Slovenského svazu ledního hokeje. Došlo i na velmi sledovaný soud se symbolem korupce posledních let Marianem Kočnerem. Vynesený rozsudek přijala veřejnost rozpačitě, ale celý případ není u konce. Ukazuje se, že vypátrat a zatknout podezřelou osobu z korupce může být jednodušší než dospět k rozsudku, který by přispěl k jejímu potlačení.

Ale jak to tak bývá, čím víc někdo volá po boji s nějakým nešvarem, tím většímu riziku se vystavuje, že i na něho samotného se v této souvislosti něco najde. Narazit na člověka se skutečně čistým štítem se zdá být na Slovensku téměř nemožné. Jako by se elity v zemi vzdaly své role kultivovat společnost a jít příkladem. Anebo je namístě otázka, jestli se korupce nerozmohla natolik, že pro skutečné – ničím nezatížené – elity v ní není místo.

Kamila Pešeková

Vyvrátit tuhle představu, v tom bude spočívat nejtěžší Matovičův úkol pro nadcházející měsíce a roky. Určitě se to neobejde bez kompromisů. Nesmějí být ale takové, aby vedly k ještě většímu zklamání společnosti.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.