Kamila Pešeková: Kompromisy Igora Matoviče jsou pro Slováky zklamáním

12. červenec 2020

Do funkce slovenského premiéra nastupoval Igor Matovič v té nejsložitější situaci. V březnu 2020 se Slovensko, tak jako i další státy, snažilo co nejlépe vypořádat s hrozbou nemoci covid-19.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Mimořádná opatření, která země zavedla, byla viditelným důkazem toho, že situace je vážná. Proto si vítěz parlamentních voleb a šéf hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽANO) dával velký pozor na to, aby v tak těžké době neudělal žádnou větší chybu.

Čtěte také

Slovensku se nakonec podařilo ochránit obyvatele nadmíru dobře. Nízký počet případů onemocnění i úmrtí řadil zemi na přední místa v boji s nákazou. O tom, že situace byla vážná, svědčila nejenom vládní opatření. Její mimořádnost podtrhl i fakt, že politické subjekty odložily stranou všechny žabomyší spory a soustředily se na jeden společný cíl, kterým byl koronavirus.

Poté, co pandemická opatření skončila, se běžný život – a také politické dění – začaly vracet zpět do starých kolejí. A tak se slovenská vládní sestava přibližně sto dní od svého jmenování ocitla v situaci, kdy řešila první koaliční spor. Předseda strany Sme rodina Boris Kollár musel veřejnosti vysvětlovat, jak a kdy a jestli vůbec psal svoji diplomovou práci. Příliš jasno v tom neudělal.

Boj proti korupci

Čtěte také

Daleko důležitější ale bylo, že odmítl odstoupit z funkce šéfa parlamentu. Navíc kvůli tomu vyhrožoval také odchodem z koalice. I když v minulosti právě Kollár kritizoval z opozice plagiátorství jiných, dnes nepřipouští, aby stejná pravidla platila i pro něho.

Jinak, než v podobných situacích v minulosti, se zachoval i současný premiér Igor Matovič. Ještě jako opoziční poslanec by politika-plagiátora nekompromisně tepal. Jako šéf vlády teď ale ustoupil. V zájmu zachování vlastní koalice, ale především ústavní většiny, netrval na Kollárově odvolání.

Ten si tak vyzkoušel, kde jsou jeho koaliční hranice a jaká je jeho vlastní politická hodnota pro Matoviče, takže zjistil, co si může do budoucna dovolit. Matovič si za to vysloužil spoustu negativních ohlasů nejen na Facebooku, prostřednictvím kterého rád s občany komunikuje. Ti to vnímají jako zklamání z politiků, od kterých očekávali změny, a proto je koncem února volili.

Čtěte také

Způsob, jakým se odehrávala první koaliční roztržka, hodně napověděl o tom, jaké jsou skutečné priority premiéra Matoviče. Nejde mu ani tak o zlepšení politické kultury v zemi, protože to by jinak nemohl ani chvilku zaváhat a musel by se s Kollárem rozloučit. Jeho prioritou je především boj proti korupci.

Proto tak tlačí na výměnu dosavadních přednostů okresních úřadů, jinými slovy, na vyhození členů Ficovy strany Smer a na dosazení vlastních lidí. Potřebuje také obsadit funkci generálního prokurátora, od něhož očekává, že ho bude v jeho protikorupčním tažení podporovat. Tím ale zavádí nebezpečné pravidlo čistek, které příště může zopakovat kterákoli z dalších vlád.

Kamila Pešeková

To, že Matovič netrval na odvolání Kollára, ale přistoupil na kompromis, svědčí o tom, že se čím dál tím víc vzdaluje od svých původních slibů. Předvolební Matovičova nekompromisnost se mění na povolební ochotu jít do kompromisů za každou cenu.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio