Ano, vakcína není bez rizik, ale jsou menší než rizika běžných denních aktivit, říká biochemik Trnka

„Sledovali jsme několik postojů k vakcíně – v polovině září to vypadalo, že více než 40 procent lidí by bylo ochotno se nechat očkovat. V říjnu to pak trochu kleslo na nějakých 35 procent a potom se to zase vrátilo na těch přibližně 40 procent.“

Čtěte také

Biochemik Hostomský: Nebudeme-li mít v pořádku ekonomiku, možná nebudeme mít peníze na nákup vakcíny

Rezervovaně přistupují Češi podle Tučka i proto, že výzkum probíhá rychle a v zahraničí:„Lidi by nejraději byli, kdyby byla vakcína vyvinuta v Česku. Pak by věřili vakcíně z Německa. Ale Čína, Rusko a Spojené státy nejsou tak důvěryhodné,“ říká a dodává, že Velká Británie coby země, kde vzniká vakcína firmy AstraZeneca, si v očích Čechů podle jeho odhadů povede stejně jako Německo. 

„Čechy je potřeba obecně přesvědčovat, že se mají očkovat,“ konstatuje Tuček a předpokládá, že postoj k vakcíně proti nemoci covid-19 se bude v Česku dál vyvíjet s tím, jak se bude společnost postupně informovat. 

Nemalovat vakcínu na růžovo

S tím, že vůbec nejdůležitější je dobře informovat, souhlasí i další hosté Speciálu, biochemik Jan Trnka a vakcinolog Roman Chlíbek.

Čtěte také

iROZHLAS

Do Česka zamíří až dva miliony vakcín proti covidu, říká předseda vakcinologické společnosti Chlíbek

„Je důležité lidi informovat – otevřeně a pravdivě,“ zdůrazňuje Trnka, který je členem Centra pro modelování biologických a společenských procesů. „To nejhorší, co se může stát, je malovat věci na růžovo a říkat, že všechno je skvělé a žádná rizika nejsou.“

Lékař a biochemik Trnka by se při přesvědčování Čechů zaměřil na poukazování na výhody, které s sebou očkování nese. A to nejen pro jednotlivce, ale také pro celou společnost: „Čím víc lidí se nechá očkovat, tím spíš můžeme předejít nějakým dalším plošným opatřením. Pokud ta vakcína bude fungovat tak, jak si myslíme.“

Moc času není. Máme za pět minut dvanáct a komunikace je naprosto klíčová. Informovat zatím můžeme v obecné rovině.
Roman Chlíbek

Přestože informací je zatím jen omezené množství, dostupná data podle Trnky ukazují, že procento nežádoucích účinků ve studiích je relativně nízké a většina reakcí je mírná. „Ano, není to bez rizik, ale jsou menší než rizika spojená s běžnými denními aktivitami. A ty potenciální přínosy jsou velké.“

Vědecký sekretář České vakcinologické společnosti a člen epidemiologické a klinické skupiny při ministerstvu zdravotnictví Roman Chlíbek důležitost komunikace také nepodceňuje:

Čtěte také

Konvalinka o návratu prvňáků a druháků do škol: Je to riskantní, ale v tuto chvíli správné rozhodnutí

„Moc času není. Máme za pět minut dvanáct a komunikace je naprosto klíčová. Informovat zatím můžeme jen v obecné rovině, protože nemáme potřebná data, ale ta postupně přicházejí.“

Zapomínat by se ale nemělo ani na důvěru ve státní aparát, připomíná Jan Tuček z agentury STEM/MARK. „Ta od jara hodně dlouho klesala až na pomyslné dno někdy v září, kdy se dostala až na 40 procent. Pak to po výměně ministra Adama Vojtěcha za Romana Prymulu (oba za ANO) trošku vyskočilo a teď už se ten výskok zase zmírnil.“

Jsme za vrcholem?

I když se může zdát, že jsme za pomyslným vrcholem šíření covidu-19, je potřeba si uvědomit podstatnou úlohu opatření, která byla zavedena, varuje biochemik Trnka:

„Velmi pravděpodobně jsme za vrcholem a čísla by se teď měla snižovat, ale neříká to nic o tom, že pokud dojde k rozvolnění, nemohou se čísla začít hýbat zase jinak.“

Pokles čísla R je samozřejmě dobrá zpráva, ale ne natolik, abychom mohli říct, že jsme z epidemie venku.
Jan Trnka

Bedlivě sledovaný ukazatel – reprodukční číslo R – skutečně klesá. Ve čtvrtek bylo vypočteno na 0,8. Podle Trnky je ale nutné mít na paměti, že pro správnou výpověď této hodnoty jsou zásadní také celkové počty nakažených v zemi.

„Vždycky říkám, že u čísla R je potřeba říct, jak velká je základna nakažených. To číslo v podstatě říká, kolik každý z nakažených v průměru nakazí dalších lidí. Tedy čím víc je nakažených, tím nižší číslo R potřebujeme k tomu, aby se epidemie vyvíjela směrem, který potřebujeme. Pokles čísla R – snad je správně změřené – je samozřejmě dobrá zpráva, ale ne natolik, abychom mohli říct, že jsme z epidemie venku.“

Poslechněte si celý audiozáznam speciálu Lukáše Matošky.