Konvalinka: Dělali jsme špatně skoro všechno. Covidové selhání se musí důkladně prozkoumat
Epidemie v Česku skončila, nemocnice se vrací k normálu, úmrtí na covid jsou už zcela ojedinělá, očkování se zrychluje. Ozývají se hlasy, že je čas na analýzu chyb, které si při řízení pandemie staly. „Souhlasím, že se covidové selhání musí důkladně prozkoumat. Ale je důležité říct, že by všem mělo jít opravdu o zjištění příčin a snaze vyvarovat se jich do budoucna, nikoliv o nálepkování jednotlivců,“ říká biochemik Jan Konvalinka.
„To bych považoval za nebezpečné a kontraproduktivní, protože jednotlivci by se bránili a potom bychom k ničemu nedošli. Ale pojmenování příčin a poučení se z té věci, kdy nám zemřelo hodně přes 30 tisíc lidí a mnoho z nich zbytečně, je opravdu hodně důležité,“ dodává.
Čtěte také
Přesto má dojem, že se česká vláda k něčemu takovému nechystá. Na ministerstvu zdravotnictví ani ve vládě zatím takovou iniciativou nevidí.
„Je to trochu tristní, ale nemůžeme se tomu divit. Část vlády má bezpochyby svůj díl odpovědnosti a je asi obtížné po těch lidech chtít, aby analyzovali své vlastní chyby několik málo měsíců před volbami. Opozice to asi bude zkoušet dělat, ale tam to samozřejmě bude považováno, ať už právem, nebo ne, za součást předvolebního boje. Čili myslím, že analýzu musíme udělat trochu s odstupem na podzim tohoto roku, až politické tlaky zmizí,“ míní prorektor Univerzity Karlovy.
My jsme dělali špatně skoro všechno
Jak regulační zásahy ovlivnily počet úmrtí na covid, lze podle Konvalinky určit ze srovnání se zeměmi, které mají kulturní, geografické a zdravotní zázemí velmi podobné, a přitom šly různou cestou. Klasickým srovnáním může být Švédsko a Dánsko.
Čtěte také
„Dánsko šlo cestou velmi tvrdých, přísných, ale krátkodobých lockdownů a velmi intenzivního testování. Švédsko šlo cestou velmi volnou, k lockdownu tam nepřistoupili nikdy. Není pravda, že neměli žádné regulace, měli je v určitém období přísnější než my. Hlavně mají disciplinované obyvatelstvo plus geografickou výhodu vzdáleností. A na srovnání Dánska a Švédska je velmi jasně vidět, že dánská cesta vedla k násobně menšímu počtu obětí a současně k lepšímu stavu ekonomiky, než je situace Švédska,“ popisuje.
My jsme dělali špatně skoro všechno. Měli jsme velmi dlouhá, velmi přísná opatření, která se velmi špatně dodržovala.
Jan Konvalinka
Regulace tedy dramatickým způsobem mohla změnit průběh epidemie a mohla změnit kvalitu života během epidemie.
„A třeba na nás bohužel vidíme příklad země, která měla velmi dlouhá, velmi přísná opatření, která se velmi špatně dodržovala, a má současně jeden z největších počet obětí. Čili my jsme dělali špatně skoro všechno,“ hodnotí biochemik.
Podzimní pandemická vlnka je pravděpodobná
Konvalinka připomíná, že Česko provedlo experiment, který se nepovedl.
Čtěte také
„Rozvolnění jsme provedli v situaci, kdy ho žádná jiná evropská země neprovedla, na začátku prosince loňského roku. Aby si lidé mohli nakoupit. A tím jsme si vytvořili naši vlastní, originální, ryze českou, nezávislou vlnu epidemie, která přinesla několik tisíc obětí. Jinými slovy: opatření jsou důležitá a evidentně je vidět, ve srovnání s Německem, Dánskem a dalšími zeměmi, že strašně záleží na jejich načasování. My jsme bohužel zavřeli pozdě školy, dost jsme netestovali a nedělali jsme další opatření, která by mohla vést k dánskému nebo německému scénáři,“ připomíná a pokračuje:
„Osobně jsem přesvědčen, že se musíme s nějakým omezením svobod dočasně smířit. Ale jen na určitou dobu a musíme si samozřejmě vždy znovu dávat pozor na to, jestli se nám vláda nesnaží pod rouškou nějakého ohrožení, že nás chrání, omezovat naše svobody.“
Na podzim se nám objeví případy nakažených, ale neočekávám zahlcené nemocnice a desítky nebo stovky mrtvých denně.
Jan Konvalinka
Podle Konvalinky je pravděpodobné, že se na podzim objeví nějaká, jak říká, pandemická vlnka.
„Objeví se případy nakažených osob, budeme vidět pozitivitu u PCR testování. To, co minimálně v našem prostředí neočekávám, jsou zahlcené nemocnice a desítky nebo stovky mrtvých denně. K tomu předpokládám a mám důvody si myslet, že nedojde,“ věří biochemik Jan Konvalinka.
Celou Osobnost Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.
Související
-
Léčebné pobyty v lázních pomáhají po covidu, tvrdí pneumologové. Pojišťovny je hradí po zápalu plic
Lékaři dnes nemůžou psát pobyt v lázních na takzvaný postcovidový syndrom, což jsou v podstatě veškeré zdravotní komplikace přetrvávající víc než tři měsíce po onemocnění.
-
Covid-19 je vážnější než chřipka, neunikl z laboratoře a vakcína je bezpečná. Vyvracíme dezinformace
Z průzkumů přitom vyplývá, že lživým informacím o koronaviru věří až 40 procent Čechů. Proti nepravdivým informacím bojují sociální sítě i rubrika Koronafokus.
-
Imunita po covidu-19 by mohla vydržet roky, snad i celý život. Dlouhodobě by mělo chránit i očkování
Paměťové B-lymfocyty se zřejmě dále vyvíjejí a sílí nejméně rok po prodělání covidu. Studie z toho vyvozuje, že imunita po nemoci i vakcíně by mohla být opravdu dlouhodobá.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.