Covid-19 je vážnější než chřipka, neunikl z laboratoře a vakcína je bezpečná. Vyvracíme dezinformace

3. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy fake news - dezinformace a falešné zprávy

Twitter, Facebook, TikTok, Google i Microsoft – sociální sítě i internetové prohlížeče bojují proti dezinformacím o covidu-19. Z průzkumů přitom vyplývá, že lživým informacím o koronaviru věří až 40 procent Čechů. V poradně Koronafokus se některé z dezinformací pokusí vyvrátit redaktorka Zuzana Machálková.

Koronavirus zřejmě neunikl z laboratoře

Stále s jistotou není možné říct, zda koronavirus vznikl v přírodě, nebo v laboratoři. Nicméně žádné důkazy o úniku z laboratoře nejsou.

Pokud máte otázky související s covidem-19, můžete nám je zaslat na adresu covid@rozhlas.cz. Ve vysílání na ně odpovíme.

Naopak z dosavadních informací vyplývá, že původ koronaviru SARS-CoV-2 je přirozený. Třeba vědci z Univerzity v Severní Karolině zkoumali genomy různých koronavirů, tedy i SARS a MERS, a vyšlo jim z toho, že původci onemocnění jsou zvířata. Hlavně netopýři nebo velbloudi, ti jsou i podle jiných vědeckých studií mezihostitelem, který virus přenesl na člověka.

Covid-19 není chřipka

Dezinformátoři často zpochybňují vážnost onemocnění covid-19 a přirovnávají ho k běžné chřipce. Onemocnění ale srovnatelná nejsou, i když příznaky můžou být podobné.

Čtěte také

Covid-19 je ale pro člověka nebezpečnější než chřipka. Důkazů je k tomu celá řada: třeba úmrtnost u dospělých je podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) u infekce koronavirem třicetkrát až čtyřicetkrát vyšší než u běžné chřipky.

Každoročně u nás v souvislosti s chřipkou zemře asi 1500 lidí. Na koronavirus za poslední rok zemřelo přes 30 tisíc lidí.

Třeba u dětí je sice nižší počet hospitalizací s covidem-19 než s chřipkou, zase je tam ale vyšší úmrtnost, a to až desetkrát.

Chřipka navíc v těle zasáhne míň orgánů než koronavirus a lidé, které postihne, mají příznaky, takže je snáz zachytitelná.

Technologie mRNA není nová

Některé dezinformační weby píšou, že mRNA vakcína je nevyzkoušená technologie a nemusí tak být úplně bezpečná. Technologie ale není nová, vědci se jí zabývají posledních třicet let a posloužila k vývoji vakcín i proti třeba chřipce, viru Zika nebo vzteklině.

Čtěte také

Státní zdravotní ústav upřesňuje, že mRNA vakcíny oproti těm tradičním neobsahují infekční částice, tedy živý virus, je možné je vyrobit v kratší době a jedním z potenciálů této technologie je, že by jedna vakcína mohla chránit před více nemocemi.

Dezinformací je i to, že by mRNA vakcína měnila DNA očkovaného. Vakcína ale do buněčného jádra vstoupit nemůže, takže DNA nijak nepoškodí a je bezpečná.

Vakcína je řádně schválená

Vakcína bývá zpochybňována i dezinformací, že je to jen další experiment na lidech. Tuto lživou informaci vyvrací i ministerstvo zdravotnictví s tím, že o žádný pokus v tomto případě nejde.

Čtěte také

Schválené vakcíny prošly všemi fázemi klinického hodnocení a jejich vývoj se řídil přísnými bezpečnostními pravidly Evropské lékové agentury (EMA) nebo Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv.

Vakcíny navíc byly prozkoumány nezávislými odborníky, kteří nejsou propojeni s farmaceutickými firmami, aby byla zaručena nezávislost.

Ano, období mezi tím, kdy se pandemie začala šířit a kdy vznikla vakcína, bylo krátké. To ale souvisí s tím, že se zjednodušila administrativa, byly mnohem vyšší finanční zdroje a vědci navíc mohli využít poznatky z minulosti.

Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu. 

Poradnu Koronafokus vysíláme od pondělí do pátku v 9:15.

Spustit audio

Související