Imunita po covidu-19 by mohla vydržet roky, snad i celý život. Dlouhodobě by mělo chránit i očkování

Výzkumy, které sledují opakované nákazy, nasvědčují, že u většiny lidí ochrana po prodělání nemoci vydrží nejméně půl roku. Nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature, to potvrzuje na základě výzkumu imunitních buněk.

Vědci zkoumali paměťové B-lymfocyty v kostní dřeni u skupiny lidí, kteří covid prodělali před sedmi měsíci. U většiny z nich se potvrdilo, že tyto buňky opravdu mají. Díky nim si tělo nákazu pamatuje a ví, jaké protilátky má vyrábět, i když hladina protilátek v krvi může být v danou chvíli nízká.

Tenhle návod uložený v kostní dřeni by přitom měl vydržet roky, ne-li celý život. Tomu nasvědčuje i druhá studie, zveřejněná na serveru BioRxiv, která ještě čeká na recenzní řízení.

Čtěte také

Indická mutace koronaviru je zřejmě více odolná vůči očkování a už je v Česku, varují vědci

Zmíněné paměťové B-lymfocyty se podle jejích závěrů dále vyvíjejí a sílí nejméně rok po prodělání covidu-19. Autoři z toho vyvozují, že imunita vyvolaná nemocí i vakcínami by mohla být opravdu dlouhodobá.

Takhle imunitní systém funguje i u jiných nemocí, takže překvapivé to není. Podle imunologa Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ale panovala mezi vědci obava, že koronavirus v rámci boje s imunitním systémem dokáže likvidovat i zmíněné paměťové B-lymfocity.

„Podle nových studií se ukazuje, že to nemusí být zas tak zlé. Jak jsou tyto B-lymfocity účinné, se ukáže až v následujcích letech podle toho, jak budou ti lidé náchylní k opakované infekci, pokud bude virus dál přítomný v naší populaci. Tohle je ale první náznak, že by to mohlo dopadnout dobře,“ věří Hořejší.

Očkování se doporučuje i vyléčeným

Obdobně trvalá by měla být i imunita získaná očkováním. Očkování proto vědci a lékaři nadále doporučují. Zmíněné studie totiž naznačují, že na rozdíl od očkovaných, kteří covid neprodělali, možná nebudou vyléčení pacienti potřebovat přeočkovat dodatečnou dávkou vakcíny, o které se teď uvažuje.

Čtěte také

Čím mladší, tím menší ochota se očkovat proti covidu-19. Jenže míra rozvolnění závisí na proočkovanosti, připomíná vakcinolog Dražan

„Dá se zhruba říct, že lidé, kteří onemocnění prodělali, jsou na tom podobně jako ti po první dávce očkování. Ta první dávka je u vyléčených ekvivalentní dávce druhé u lidí, kteří nemoc neměli. A druhá dávka je pak ještě navíc,“ podotýká Václav Hořejší s tím, že imunitní systém se liší člověk od člověka.

Ve zmíněném výzkumu vědci konec konců u tří z osmnácti lidí, kteří covid prodělali, paměťové buňky v kostní dřeni vůbec nerozpoznali. Získaná ochrana po nemoci navíc v budoucnu nemusí stačit při setkání s některou z potenciálních nových variant koronaviru, která se pomocí mutací naučí unikat protilátkám.

Kolik protilátek je potřeba, se neví

Imunologové ale stále neznají hladinu protilátek, která může jednotlivce spolehlivě ochránit před nákazou.

Čtěte také

Test protilátek ukáže jen to, jestli má člověk covid za sebou. Jak je chráněn, se z toho nedozví

„Když jich máte hodně, tak jste skoro jistě lépe chráněni, než když máte protilátek málo. Ale aby se dalo říct – i k mezinárodním standardům –, kolik je hranice, nad kterou jste bezpeční, jak to souvisí s hladinou protilátek a jakých, to zatím není známo. Ale rádi bychom to věděli,“ říká imunolog Václav Hořejší.

Z toho důvodu běžné nabízené testy na protilátky poskytují jen orientační informace. Navíc vůbec nezohledňují zmíněné paměťové B-lymfocyty a také často skloňovanou buněčnou imunitu, kterou zajišťují paměťové T-lymfocyty.

Podle Hořejšího totiž zatím v případě covidu není známo, jak moc člověka buněčná imunita chrání nezávisle na protilátkách.

Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu. 

Poradnu Koronafokus vysíláme od pondělí do pátku v 9:15.