Zdá se, že postcovidový syndrom časem mizí, dlouhodobé plicní změny má minimum pacientů, tvrdí pneumolog Koblížek
Epidemie koronaviru slábne a klesá i počet hospitalizovaných pacientů. Naopak lékaři, kteří řeší postcovidový syndrom, mají v ordinacích stále plno. Co je vlastně postcovidový syndrom je? Jaké jsou jeho příznaky a kolik lidí je nemocných? Odpovědi nabídne Koronafokus s Ondřejem Vaňurou.
Co je to postcovidový syndrom?
Lidí s postcovidovým syndromem v Česku stále přibývá. Je to logické, protože pod diagnózu se dá zahrnout veškeré zdravotní potíže, které přetrvávají déle než tři měsíce po nemoci covid-19.
Čtěte také
Do postcovidových center se nyní dostávají pacienti, kteří se nakazili v lednu a únoru – tedy v době, kdy Česko zažívalo nejsilnější vlnu epidemie. Podle dostupných dat trápí potíže asi 15 až 20 procent pacientů, zejména těch, kteří měli závažnější průběh.
Mezi komplikace patří přetrvávající únava, bolest hlavy nebo kloubů a především problémy s dýcháním, jako je dušnost. V postcovidových centrech tak ordinují hlavně pneumologové, ale nejen oni.
Jaké jsou čekací doby v ambulancích?
Naplněnost ordinací se různí. Například ve Fakultní nemocnici Olomouc se pacientům s postcovidovým syndromem věnují v podstatě od začátku epidemie. Centrem zatím prošlo přes 2 tisíce lidí, přičemž stále přibývají další.
Odborníci v centrech se vždy snaží řešit nejvážnější případy přednostně, obecně se ale čekací doba pohybuje v rozmezí čtyř až šesti týdnů. Podobné je to podle České pneumologické společnosti i na dalších místech republiky. S postupným slábnutím epidemie lze ale časem očekávat i menší vytíženost center.
Jaké jsou průběžné výsledky výzkumů?
Podle dat lékařů z Fakultní nemocnice v Olomouci nebo Hradci Králové je lidí s významnými a dlouhodobými plicními změnami naprosté minimum.
Přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové a vědecký sekretář České pneumologické společnosti Vladimír Koblížek předpokládá obtíže přetrvávající rok a déle, jen u jednotek procent pacientů. Což je prý optimistický výhled.
Čtěte také
Podle lékaře Koblížka je nedůležitější podchytit pacienty s nejzávažnějšími komplikacemi a těm se dál věnovat. Ostatním mnohdy stačí třeba jen poradit s dýchacími cviky a problémy postupně vymizí.
Lékaři jim doporučují lázeňské pobyty a usilují o změny pravidel tak, aby byly hrazeny ze zdravotního pojištění. Tak, aby na ně mohlo dosáhnout víc pacientů.
Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu. Rubriku Koronafokus vysíláme od pondělí do pátku v 9:15.
Související
-
Nechte se očkovat i po prodělání covidu, doporučují odborníci. Slibují vyšší ochranu před mutacemi
Jaké lhůty by měl znát člověk, který prodělal covid-19, nebo se už nechal očkovat? Jaká další pravidla nově platí a proč došlo ke změnám?
-
Karel Barták: Covid pas – EU znovu prokázala schopnost plodit výsledky pod tlakem
Mimořádná situace podněcuje mimořádné výkony. Evropská unie dokázala tváří v tvář pandemii koronaviru další husarský kousek.
-
Bude nutné se přeočkovat? „U seniorů je to na místě, rozhodne se do čtyř týdnů,“ říká Prymula
Má Česko dlouhodobou očkovací strategii proti covidu-19? Jak často se budeme revakcinovat? Je třetí dávka vakcíny nutná? Debatují Roman Prymula a Jindřich Vobořil.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.