Čím mladší, tím menší ochota se očkovat proti covidu-19. Jenže míra rozvolnění závisí na proočkovanosti, připomíná vakcinolog Dražan

Vůbec největší zájem o vakcínu projevili senioři starší 80 let – k očkování se přihlásilo 87 procent z nich a přes 40 tisíc z nich stále na vakcíny čeká. S každou další věkovou kategorií je ten zájem nižší.

U lidí ve věku 60 až 64 let je ten zájem o očkování už jen 70 procent, u lidé o dekádu mladších už je zájem jen zhruba 60 procent a ve věkové kategorii 40 až 44 let chce vakcínu pouze každý druhý.

Čtěte také

Konvalinka: Uvnitř bych roušky ještě neodkládal. Rozhodně bych se raději očkoval než promořoval

Důvodů, proč tomu tak je, může být hned několik. Tím hlavním je určitě to, že seniorům hrozí při nákaze virem SARS-Cov-2 největší nebezpečí, proto mají i největší obavu a chtějí se nechat naočkovat. Zároveň nejstarší a často osamocení senioři vědí, že po naočkování se budou moct opět vidět se svými blízkými. Pochopitelně na větší zájem u starších věkových kategorií má ale vliv i to, že registrace k očkování se pro ně otevřely nejdříve.

Za to zvlášť mezi lidmi ve věku 30 až 34 let je zatím zájem o vakcíny velmi malý, k očkování se registrovalo 28 procent z nich, tedy něco málo přes 200 tisíc lidí.

Zapojit youtubery a influencery

Stát se obává, že takto malý zájem může být i u nejmladší věkové kategorie 16 až 29 let, pro kterou se registrace otevřou v noci ze čtvrtka na pátek. I proto teď pracuje na úprav očkovací kampaně, do které chce zapojit youtubery, influencery a další známé osobnosti na sociálních sítích.

Čtěte také

Novinka: Doklad o bezinfekčnosti po prvním očkování bude platit jen tři měsíce

Ředitel agentury STEM Martin Buchtík pro server SeznamZprávy.cz řekl, že mladším lidem totiž chybí vysvětlení, proč by se měli nechat očkovat. Mladší lidé totiž nemají pocit, že jsou covidem-19 ohrožení a chybí jim jednoznačná motivace. Stát proto bude chtít v očkovací kampani akcentovat například využití covid pasů pro vycestování do zahraničí.

Podle pediatra Daniela Dražana, člena České vakcinologické společnosti, by ale hlavní motivace měla být pro všechny stejná.

„Vakcína chrání naše zdraví a náš život. To platí pro všechny. Na covid umřela spousta mladých lidí,“ zdůrazňuje a dodává: „A jsou tu i další motivace. Očkováním chráníme ostatní lidi, své příbuzné, rodiče, prarodiče a další kontakty.“

Čtěte také

Všechno ukazuje na to, že třetí dávku očkování potřebovat budeme, tvrdí virolog Hirsch

Dražan upozorňuje, že i když si mladí lidé mohou myslet, že teď se vše otevírá a očkování už není potřeba, tak bez řádné vakcinace může být rozvolnění jen dočasné.

„Rozvolňovat budeme jenom do té míry, pokud se nebude nic dít. Současný stav není trvalý. Může být, pokud se podaří přes léto dostatečně proočkovat. Ale pokud ne a společnost nebude dostatečně imunní, tak se budeme během podzimu a zimy vracet do stavu, který nikdo nechce zažít znova,“ varuje Dražan.

Podle epidemiologů je nutné proočkovat ke kontrole epidemie aspoň 70 procent populace. V Česku je to zatím 16 procent všech lidí starších 16 let. A přes léto by mělo být očkování dostupné i dětem od 12 let. U mladších věkových kategorií se zatím vakcíny testují.

Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu. 

Poradnu Koronafokus vysíláme od pondělí do pátku v 9:15.