Indická mutace koronaviru je zřejmě více odolná vůči očkování a už je v Česku, varují vědci
Indie v souvislostí s pandemií koronaviru hlásí stovky tisíc mrtvých. Svůj podíl na rychlém šíření nemoci zřejmě mají také nové mutace, které pomáhají viru překonat získanou imunitu. Varianta koronaviru poprvé rozpoznaná loni v Indii už se objevila v desítkách zemí včetně Česka. Co o ní víme, rozebere v dalším díle Koronafokusu Štěpán Sedláček z vědecké redakce.
Pokud máte otázky související s covidem-19, můžete nám je zaslat na adresu covid@rozhlas.cz. Ve vysílání na ně odpovíme.
Indická varianta koronaviru v sobě nese sérii změn, tedy mutací, které jí můžou dát jistou výhodu při šíření i množení, což je smysl existence viru. Varianta dostala od vědců označení B.1.617.
Mimo jiné u ní rozpoznali dvě mutace, pomocí kterých je zřejmě schopná unikat imunitní odpovědi získané po setkání s původním kmenem viru. Podle virologa profesora Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy tak dokáže lépe kličkovat mezi protilátkami.
Čtěte také
„Člověk se může indickou variantou nakazit znovu, i když covidu už někdy měl. Varianta je také více schopná unikat před vakcínami,“ varuje Hirsch.
Několik studií, které zatím čekají na odborné recenze, naznačují, že vakcíny od firem Pfizer a Moderna proti takzvané indické variantě fungují. Účinnost nicméně podle Hirsche asi bude o něco nižší, podobně jako je tomu v případě agresivnějších variant rozpoznaných poprvé v Británii nebo Jižní Africe.
Na druhou stranu vakcíny stále výrazně snižují riziko horšího průběhu onemocnění. Dobrá zpráva navíc je, že mRNA vakcíny jde s ohledem na nové mutace relativně rychle upravit.
Situace v Británii je alarmující
Co může být pro nás pozoruhodné, je jisté varování, které teď přichází z Velké Británie. Tam už je mnoho lidí očkovaných a v populaci je rozšířená infekčnější britská varianta.
Indická varianta se v Británii šíří a exponenciálně roste. To by mohlo znamenat, že očkování na ni funguje výrazně hůř.
Jan Pačes
Navíc tam sekvenují velký počet pozitivních vzorků a výsledky z posledních týdnů podle virologa Jana Pačese z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd dělají vědcům vrásky na čele, protože poukazují na rychlé šíření indické varianty v britské společnosti.
Čtěte také
„Celkové počty nakažených sice klesají, třeba britská varianta klesá velice rychle k nule. Ale ta indická se v Británii šíří a exponenciálně roste. A z toho jsou všichni špatní, protože to by mohlo znamenat, že očkování funguje na indickou mutaci výrazně hůř. Epidemiologický dynamika výskytu je alarmující,“ shrnuje Pačes.
Indická varianta zachycena v Česku, co dál?
Několik případů indické varianty už bylo zachyceno i v Česku. Nejlepší by proto bylo pečlivě zkoumat pozitivní vzorky a v případě rizikového nálezu vysledovat kontakty nakažených, jak popisuje profesor Hirsch:
Čtěte také
„Testovat a sekvenovat. A jak se sekvence najde, tak se musí provést karanténa, ti lidé se musí separovat, vyhledat kontakty. Nějak to zastavit.“
Jan Pačes pro srovnání uvádí, jak postupovali při identifikaci Indické varianty v Německu: „Tam chytli jeden případ a zavřeli kvůli tomu do karantény dva paneláky, tři sta lidí. U nás máme indickou variantu detekovanou několikrát a bohužel náhodně, není to vytrasované podle cestovní anamnézy. Takže ani nevíme, jak se tady ocitla.“
Problémem navíc podle Pačese je, že Česko stále nesekvenuje dostatečný počet pozitivních vzorků, který by mohl riziková ohniska odhalit. „Celkově bychom potřebovali sekvenovat 4 tisíce vzorků týdne. A zatím to je 2,5 tisíce od začátku roku,“ upozorňuje.
Čtěte také
Nicměné podle virologů není třeba podléhat nějaké panice. Mimo jiné teď pomáhá i nastupující teplé počasí. Na druhou stranu budou lidé více cestovat.
Vývoj a výskyt variant viru je tak třeba podle vědců sledovat. Jde o to, abychom pak na podzim nečelili nějaké mobilizaci viru, který by pomocí mutací radikálně zvýšil svou schopnost překonávat získanou imunitu lidí.
Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu.
Rubriku Koronafokus vysíláme od pondělí do pátku v 9:15.
Související
-
Kam s covidovým odpadem? Použité roušky i samotesty patří v pytli navíc do směsného odpadu
Každou minutu přibývají na světě skoro tři miliony použitých roušek a respirátorů. Za jeden měsíc jich tak celosvětová populace spotřebuje přibližně 129 miliard.
-
Od pondělí 24. května má všem žákům základních i středních škol stačit jeden antigenní test za týden
Od pondělí 24. května se frekvence testování ve školách sjednotí a všem žákům základních i středních škol bude stačit jen jeden antigenní test týdně.
-
Test protilátek ukáže jen to, jestli má člověk covid za sebou. Jak je chráněn, se z toho nedozví
Udělat si test na protilátky dává smysl v případě podezření, že člověk v minulosti prodělal covid a chce si to potvrdit. Může to ukázat naměřená hladina Imunoglobulinu G.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.