Koronafokus: Může nás před agresivní brazilskou mutací ochránit rozšíření britské varianty?

Čím se tahle varianta koronaviru odlišuje?

Stručně řečeno je infekčnější než původní virus a také může překonat imunitu lidí, kteří už covid prodělali. Způsobuje to série mutací. Vědci variantu rozpoznali poprvé loni u několika lidí, kteří přicestovali do Japonska z Brazílie, kde se šířila ve velkém. Dostala označení P.1. V současnosti výskyt evidují desítky států včetně Česka.

Kolik lidí nakažených touto variantou v Česku je?

Čtěte také

Bez sekvenování koronaviru může přijít vniveč očkování i promořování. Vědci teď žádají stát o peníze

Oficiálně se ví o dvou lidech na Děčínsku. Krajská hygienická stanice ohlásila, že vytrasovala jejich kontakty, ale zatím není jasné, kde se nakazili. Na Děčínsku kvůli tomu zůstávají i tento týden zavřené školy a školky.

Otázkou ovšem je, kolik takových případů ve společnosti skutečně je. To platí i o takzvané jihoafrické variantě, která má obdobné varovné mutace a v Česku je také evidováno několik případů.

V úterý nicméně server Novinky.cz napsal, že v případě děčínské nákazy šlo o méně agresivní mutaci viru.

Funguje proti těmto novým variantám očkování?

Ano, i když jeho účinnost může být nižší. Jak známo, vakcíny do těla dopravují informace o S proteinu, pomocí něhož se koronavirus dostává do buněk. Mutace protein proměnily. Ale podle virologa Pavla Plevky z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity ne zas tak radikálně.

„Mutantní formy viru obsahují několik záměn v jednotlivých místech S proteinu. Z několika set aminokyselin dojde k několika záměnám. To znamená, že zbytek toho proteinu stále může fungovat tak, aby se imunitní systém důkladně vytrénoval,“ vysvětluje.  

Čtěte také

Imunolog Thon: Očkoval bych hlavně ty, kdo neměli covid a nemají protilátky. Vakcínami se plýtvá a chybí ohroženým skupinám

Důležité podle Plevky je, že i když zmíněné varianty mění imunitní odpověď, vakcíny by i u nich měly chránit proti těžkému průběhu. Navíc novou generaci vakcín lze relativně rychle přizpůsobit novým mutacím.

Jak moc se teď může brazilská varianta v Česku šířit?

V Česku je teď specifická situace. Virolog Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd podotýká, že už je tu rozšířená jiná stejně nakažlivá varianta a je otázka, jak teď jejich souboj bude v populaci vypadat, protože viry se spolu nekříží.

„Dobrá zpráva je, že ani brazilská, ani jihoafrická varianta nemá větší infektivitu než ta britská. A ta britská varianta nás v podstatě obsadila. To znamená, že nové mutace s ní musí soupeřit – a protože nejsou lepší, tak snad jsme bizarním způsobem proti nim chráněni,“ soudí Pačes. 

S Pavlem Plevkou se také shodne v tom, že dění v Brazílii, kde pravděpodobně vznik nové varianty vedl k nástupu další vlny infekcí, slouží jako varování, že by se mutace neměly brát na lehkou váhu.

Čtěte také

Je to konkurenční boj. Datový novinář Jan Boček o tom, jak vznikají a co umí nové varianty koronaviru

Můžou přijít ještě nějaké horší varianty?

Virus se rozhodně nezastavil a dál mutuje. Tenhle proces se vědci snaží sledovat, ale těžko ho můžou předpovídat, stejně jako nevědí, jaký efekt přinesou kombinace různých mutací.

Jisté ale je, že vzhledem k očkování, rostoucímu počtu lidí s přirozenou imunitou i různým opatřením se jeho pole působnosti zmenšuje. Postupně pravděpodobně zeslábne a stane se z něj z pohledu lidí poměrně neškodný virus, ale tahle cesta bude trvat pár let během nichž ještě může překvapit.