Jako hladomor nebo tragédie při dělení státu, taková je dnes humanitární krize v Indii, říká indolog

30. duben 2021

Indie se potýká s masivní vlnou pandemie koronaviru. Počet nakažených přesáhl 20 milionů, denně přibývá dalších 300 tisíc a pacienti kolabují před zaplněnými nemocnicemi. Podle indologa Zdeňka Štipla navíc nikdo nepochybuje o tom, že situace v zemi je ještě horší, než vyplývá z oficiálních dat.

„Indičtí občané jsou vyděšeni ze zpráv, které se na ně valí. I v českých médiích se objevilo, že bohatí Indové prchají ze země, kupují poslední místa do letadel, která odlétají – takový útěk si samozřejmě naprostá většina obyvatel nemůže dovolit,“ uvádí s tím, že jde o největší krizi, kterou Indie prochází ve své moderní historii.

Čtěte také

„Při pohledu do 20. století zjistíme, že srovnatelná tragédie je snad jen rozdělení Britské Indie na Indii a Pákistán a hladomor, který se prohnal ve 40. letech především Západním Bengálskem a byl způsobený chybami britské administrativy. Tato humanitární krize se už skoro může těm ze 20. století postavit po bok.“

Epidemie se od loňského března v Indii vyvíjela zcela jinak než u nás. První vlna trvala déle, až do prosince, a kulminovala v září, kdy bylo na 100 tisíc nakažených denně. „V prosinci se Indie dostala na 10 až 20 tisíc nakažených denně, což jsou čísla srovnatelná se situací u nás, ale Indie je více než 100krát větší,“ upozorňuje Štipl.

Indický premiér Naréndra Módí tehdy prohlašoval, že je po všem, a Indie dokonce začala vyvážet vakcíny a darovat je do afrických zemí. A bez omezení proběhly i náboženské festivaly a také významné regionální volby – další nyní probíhají v Západním Bengálsku a vládní strana v nich chce uspět.

„Nikdo si nepředstavoval, že si situace takto vymkne z rukou. Ani tak nejde o dlouhé fronty před volebními místnostmi, ale o předvolební mítinky. Sejdou se statisíce lidí na stadionech nebo v provizorních prostorách s tribunami,“ popisuje Štipl.

Úprk z měst

Pandemická situace se mezi jednotlivými svazovými státy značně liší. Na počátku se nemoc šířila v hustě zalidněných městech, jako je Bombaj nebo Dillí. Štipl vysvětluje, že značná část obyvatel těchto měst do nich přichází za prací z venkova, a to především muži.

Čtěte také

„Venkov se do určité míry vylidňuje, zemědělská půda nedokáže uživit tak velké množství lidí. Muži odcházejí do továren a ženy zůstávají na rodné hroudě a starají se o pole. Muž přijíždí třeba jednou za půl roku nebo za rok,“ přibližuje.

Řada z nich nemá pracovní smlouvy a jejich kontrakty mohou ze dne na den skončit. Loni na jaře, když byla vyhlášena kompletní uzávěra, továrny zavřely a desítky milionů lidí, kteří žijí ze dne na den, se vydali domů – třeba pěšky po dálnicích.

„Něco podobného se v menším odehrává i teď. Zatím si ale Indie netroufla na kompletní lockdown a já se tomu nedivím, protože by to strašlivým způsobem poznamenalo její ekonomiku,“ podotýká indolog.

Lékárna světa?

Indie formálně zajišťuje bezplatnou základní zdravotní péči pro všechny obyvatele, státní nemocnice jsou ale ve špatném stavu a kdo může, tak se pojišťuje, aby mohl využít některou z velkého množství soukromých nemocnic.

Čtěte také

„Ve státní nemocnici se o pacienta mnohdy musejí starat jeho příbuzní, a to i mimo epidemii. Ten člověk často leží na zemi nebo na nějaké matraci, příbuzní musí sehnat doktora a uplatit ho, aby se na něj přišel podívat,“ popisuje.

Země přitom má rozvinutý farmaceutický průmysl a je významným producentem léčiv, včetně vakcín. Zhruba 140 milionů Indů už dostalo první dávku očkování proti nemoci covid-19, obě dávky má ale jen asi 20 milionů.

Utrpí image Indie jako nastupující supervelmoci? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.