Kam s covidovým odpadem? Použité roušky i samotesty patří v pytli navíc do směsného odpadu
Každou minutu přibývají na světě skoro tři miliony použitých roušek a respirátorů. Za jeden měsíc jich tak celosvětová populace spotřebuje přibližně 129 miliard. Vědci i ekologové proto upozorňují na enormní množství odpadu, který tím vzniká. Jak zacházet s ochrannými pomůckami po použití, shrnuje v Koronafokusu redaktorka Zuzana Machálková.
Pokud máte otázky související s covidem-19, můžete nám je zaslat na adresu covid@rozhlas.cz. Ve vysílání na ně odpovíme.
U ochranných pomůcek jde bohužel v době pandemie třídění odpadu stranou. Použité roušky i respirátory proto patří do směsného komunálního odpadu.
Správně bychom měli dát ochrannou pomůcku do igelitového sáčku, který pečlivě zavážeme, vložíme ho do pytle s dalším odpadem a ten pak taky zabezpečíme. Nikdy bychom ale roušku nebo respirátor neměli jen tak hodit do odpadkového koše, zvýšilo by se tak riziko nákazy u lidí, kteří pak s odpadem dál manipulují.
V karanténě a izolaci netřídit odpad
Lidé v karanténě nebo ti, u kterých se prokázal covid-19, by navíc podle ministerstva životního prostředí nějakou dobu vůbec neměli třídit odpad. Po dobu karantény by ho vůbec neměli odkládat do barevných kontejnerů.
Čtěte také
Státní zdravotní ústav (SZÚ) doporučuje, aby lidé ochranné pomůcky vložili do pytle o tloušťce minimálně 0,2 milimetru, zavázali ho a na povrchu vydezinfikovali. V případě, že je pytel tenčí, je potřeba použít dva a opět ten vrchní vydezinfikovat.
Pak je potřeba pytle vyhodit do směsného odpadu, rozhodně ale ne mimo kontejnery. Po jakékoliv manipulaci s odpadem by si lidé měli umýt ruce mýdlem a ideálně i nějakou dezinfekcí.
Samotestovací sady do směsného odpadu
Co se týče sad pro samotestování, ministerstvo životního prostředí důrazně doporučuje, že by sady měly být ve směsném odpadu, a to v pytli určeném vyloženě pro tento druh odpadků.
Ve školách ani ve firmách by se rozhodně nemělo stát, že by se ty samotestovací sady povalovaly volně v koších, hrozilo by tak další šíření nákazy koronavirem. I po manipulaci s těmito předměty by si lidé měli umýt a vydezinfikovat ruce.
Vědci vymýšlí postup recyklace
Ideální by přitom bylo roušky a respirátory recyklovat. Inženýři z univerzity v Turínu přišli s tím, že pomocí speciálního postupu by mohli zrecyklovat kolem 78 až 91 procent hmotnosti ochranné pomůcky tak, aby z ní byl průmyslově zhodnotitelný materiál.
Čtěte také
Ve Francii zase z chirurgických roušek vyextrahovali umělá vlákna, která by se pak dala využít například v textilním průmyslu. A Australany napadlo vytvořit drť z chirurgických roušek jako plnivo ve stavebnictví.
Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu.
Rubriku Koronafokus vysíláme od pondělí do pátku v 9:15.
Související
-
Koronafokus: Jak dezinfikovat respirátor? A kdy vyměnit roušku a kdy nanoroušku?
V Česku i nadále platí povinnost mít v zastavěných částech obcí zakrytá ústa a nos, a to ochranným prostředkem s účinností minimálně 94 procent. Jak se o ně starat?
-
Kolikrát použít nanoroušku a jak ji dezinfikovat? Očistit sprejem se doporučuje maximálně třikrát
Nanoroušku v Česku nás vyrábí desítky firem. Jak o nanoroušku pečovat a kdy ji lze používat i opakovaně?
-
Jak na nošení povinných nanoroušek a respirátorů? Hlavně musí těsnit a „pulzovat“ s dechem
Správné nasazení respirátoru nebo nanoroušky je totiž podle odborníků tím hlavním, co rozhoduje. Jak se od sebe liší a čím přesně nanomateriály chrání proti viru?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.