Klára Notaro: Až bude v Paříži 50 stupňů Celsia
Letos Francie zažívá největší sucho a největší teplo, kam paměť sahá. O oteplování planety se mluví již desítky let, ale málo se proti tomu dělá.
Letos bylo v Paříži 40 stupňů a podle odborníků do deseti let zde můžeme očekávat 50 stupňů Celsia. To nejsou radostné vyhlídky, ale je mnoho věcí, které se mohou změnit k lepšímu. Některé z nich jsou navíc snadno realizovatelné.
Čtěte také
Ve Francii se hodně mluví o natírání střech bílou barvou, která odráží sluneční záření. Nabílené střechy mohou snížit teplotu v podkrovních bytech až o patnáct stupňů Celsia. Proto se nyní začínají natírat na bílo střechy supermarketů, které tak ušetří za klimatizaci. Černá dehtová střecha se na slunci může rozpálit na 80 stupňů, zatímco bílá střecha se nezahřeje víc než na 40 stupňů.
Na výrobu bílých barev na natírání střech se ve Francii specializují různé podniky, některé využívají technologii používanou na letadla a na raketoplány, jiné zase vyrábějí bílou barvu z rozemletých lastur ústřic a vaječných skořápek, kterých se jinak vyhodí celé tuny.
Uvažuje se i o barvení vozovek a chodníků na bílo, aby rozpálený asfalt neohříval okolí po celou noc.
Čtěte také
Automobily by měly mít ideálně bílou střechu, takové bílé auto spotřebuje o něco méně pohonné hmoty než třeba černé auto, nemusí se totiž tolik klimatizovat.
Dobrá zpráva je ta, že v Paříži se bude více používat voda z řeky Seiny na chlazení budov na nábřeží. Nyní se klimatizují vodou z řeky hlavně známé památky, jako je muzeum Louvre, prezidentský palác nebo Národní shromáždění. Do dvou let by se chladná voda ze Seiny měla dostat i k nemocnicím, domovům pro seniory, ke školám a knihovnám. Tento unikátní podzemní chladicí systém by měl dosáhnout délky 250 kilometrů.
Výzva pro všechny
O sázení stromů ve městech se již mluvilo hodně, často se ale stává, že než se zasadí mladé stromy, tak se pokácí ty staré. Bohužel nikde není psáno, že se ty nové ujmou, protože se v létě kvůli suchu zakazuje zalévání rostlin. A tak jsou ve Francii nové aleje či hájky silně prořídlé. Usychání stromů v parcích a zahradách je také dáno pravidelným sekáním trávníků.
Čtěte také
Tato přepéče o trávník je cestou k vysychání krajiny. Přitom nesekat trávu je levnější. Nemluvě o tom, že na dlouhých stéblech se v noci vytváří blahodárná rosa, která se ráno odpařuje a kdesi vysoko nad námi se z ní stávají mraky.
Další jednoduchý způsob, jak ochladit město a zahrady, je zbavit je módních kamínků, kterými jsou někde stromy a keře doslova obsypány.
Jinou metodou, jak omezit oteplování ve městech i na venkově, jsou vegetalizované střechy. Krásným příkladem je klášter klarisek v Ronchamp ve východní Francii na úpatí hor Vogéz.
Čtěte také
Poblíž kaple Notre Dame du Haut, postavené v 50. letech podle návrhu slavného architekta Le Corbusiera, byl v roce 2011 na místě bývalého parkoviště postaven klášter pro jeptišky – stavba je zasazena do svahu a její střecha, která vypadá jako louka, volně splývá s okolní krajinou. Autorem pozoruhodného díla je světoznámý architekt Renzo Piano.
S horkem a suchem se ve Francii musí popasovat nejen architekti, městské úřady, regiony, ministerstva, vláda, ale podle svých možností i každý Francouz.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Související
-
Naděje posílila. Sliby z Glasgow nasvědčují, že by se růst teploty mohl zastavit pod 2 stupni Celsia
Nové plány států z klimatické konference OSN můžou významně posílit ochranu klimatu. Státy se v Glasgow také dohodly na omezení emisí metanu nebo zastavení odlesňování.
-
S rostoucími teplotami teď může lidem pomoci důmyslná metoda lapačů větru ze starověkých říší
Po celá tisíciletí od starověkého Egypta po Perskou říši udržovala lidi v příjemném chladu důmyslná metoda zachytávání větru.
-
Za 50 let bude v Česku o 2 až 3 °C vyšší teplota, tvrdí expert České zemědělské univerzity
Česko zažívá nejhorší období sucha v posledních 500 letech, a to už od roku 2015. Zdá se to nelogické, protože jsme zároveň svědky bleskových povodní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.