S rostoucími teplotami teď může lidem pomoci důmyslná metoda lapačů větru ze starověkých říší

Čtěte také

Tornádo na Moravě je náhoda, nesouvisí to s klimatickou změnou, uklidňuje bioklimatolog Žalud

Takzvané lapače větru jsou velmi běžnou součástí budov například ve starobylém íránském městě Jazd.

Tyto pozoruhodné stavby mají často podobu obdélníkové věže, mohou být ale také kruhového, čtvercového nebo jiného zdobného tvaru. Říká se, že Jazd má nejvíce lapačů větru na světě. A nic na tom nemění ani to, že jako první se tento princip možná objevil spíše ve starověkém Egyptě.

Když je vzduch zachycen do lapače větru, proudí do celého interiéru budovy a zanechává jakýkoli písek nebo nečistoty u paty věže.
BBC

V Jazdu se lapač větru už dávno ukázal jako nepostradatelný, díky čemuž se v této horké a vyprahlé části dnešního Íránu dalo vůbec žít. Ačkoli mnoho městských lapačů větru už není v provozu, stavby nyní do pouštního města přitahují architekty a inženýry. Chtějí zjistit, jakou roli mohou lapače větru hrát při udržování chladu v rychle se ohřívajícím světě.

Nepotřebuje žádnou energii

Větrný lapač nepotřebuje k napájení žádnou elektřinu, jde proto o nákladově velmi efektivní a zelenou formu chlazení. V porovnání s konvenční mechanickou klimatizací, která celosvětově stojí zhruba za pětinou spotřeby elektrické energie v budovách - a za desetinou globální spotřeby elektřiny vůbec -, se starodávné alternativy stávají stále atraktivnější alternativou.

Existují dvě hlavní síly, které vzduch nasávají a poté ženou skrze celé ústrojí dolů do samotných stavení: přicházející vítr a také změna vztlaku vzduchu v závislosti na teplotě – teplejší vzduch má tendenci stoupat nad chladnější a hustší vzduch.

Čtěte také

Extrémní teploty zasáhly celý Balkán, což je něco mimořádného. Změna klimatu nabírá na obrátkách, varuje odborník na počasí

Když je vzduch zachycen do lapače větru, proudí do celého interiéru budovy a zanechává jakýkoli písek nebo nečistoty u paty věže. Nakonec ohřátý vzduch stoupá a opouští budovu další věží nebo otvorem.

Metody chlazení bez fosilních paliv mohou vlivem klimatických změn zažít v následujících letech velkou renesanci. V některých západních zemích už ale podobné mechanismy dávno využívají.

Třeba ve Velké Británii bylo v letech 1979 až 1994 ve veřejných budovách nainstalováno asi 7 tisíc různých variací lapačů větru. K vidění jsou například na budově jedné londýnské nemocnice nebo dokonce na supermarketech v Manchesteru.

V italském Palermu na Sicílii vědci zase zjistili, že klima a převládající větrné podmínky z něj dělají místo velmi vhodné pro výstavbu budov podobných íránskému větrnému lapači. A letos v říjnu má větrný lapač dokonce významné postavení na světové výstavě Expo v Dubaji, kde bude vidět coby součást sítě kónických budov v rakouském pavilonu, všímá si vědecká příloha BBC.

Poslechněte si celý pořad Svět ve dvaceti minutách, který připravila Magdaléna Fajtová. Dozvíte se, co jak je reálná představa lidí, že se stav globálního klimatu jednou vrátí takzvaně do normálu. Nebo že nový vysoký představitel v Bosně a Hercegovině má před sebou těžký úkol.