Když na vás Putin vytáhne kudlu, půjdete na něj s andělským peřím, ptá se teatrolog Just

12. červenec 2023

Summit NATO ve Vilniusu skončil s tím, že by se Ukrajina mohla do Aliance dostat o něco dřív, ale až po válce. „Je to divadlo a pokrytectví – třeba v tom, jak se některé státy pobuřují nad kazetovými bombami, které mají Ukrajině dodávat Spojené státy. Všem je ale úplně jedno, že podobné pumy už tam Rusové použili,“ říká teatrolog a vysokoškolský pedagog Vladimír Just.

Čtěte také

V Osobnosti Plus dodává: „A když tohle někdo udělá a vytáhne na vás nůž, tak vy na něj půjdete s andělským peřím? Přece se budete spíš snažit tu kudlu taky někde sehnat. Tady se stále dělá nějaké podivné skoro až zhoubné rovnítko mezi agresorem a napadeným. Napadený má ale právo na použití všech prostředků.“

Pro některé pozorovatele by se mohlo zdát, že se Aliance stále obává Rusko vystrašit a zatáhnout všechny do větší války. „To je sice oprávněná obava, ale jak to už přes rok a půl sleduji, tak řada těch dřív ,nepřekročitelných červených čar‘ už byla – například vstup do NATO Finska a teď i Švédska – a ruská odpověď? Nula.“

„Proto si myslím, že agresor – a je jedno, jestli je to Hitler, Mussolini nebo Putin – rozumí jen jednoznačné odpovědi na svou agresi.“

Čtěte také

Jednoznačný vzkaz Putinovi z Vilniusu nepřišel, protože tady máme podle Justa například Turecko a Maďarsko, což jsou viklany jednoty. „Politika je holt mimo jiné kompromis – alespoň z mého pohledu a z pohledu divadla. Jde víc o to, aby to nebylo jen uhrát kompromis a divadélko pro lid, aby nešlo o předvolební PRko atd. A jestli je zatím ještě nějaký, byť miniaturní pokrok, tak zaplať pánbůh za to.“

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) měl v úterý v německé ZDF prohlásit, že když Ukrajina vstoupí do NATO, může to naopak situaci uklidnit a válku ukončit. „To mi mluví z duše,“ komentuje Just. „Ale on bohužel není celé NATO, kdyby to tak bylo, oddechl bych si,“ doplňuje.

Nový styl?

Just je také vysokoškolský pedagog a tvrdí, že se s tzv. novým směrem zejména vysokého školství, kde je hodně podstatné „hlavně nikoho neurazit a být korektní“, zatím dokáže poprat.

„Pořád se s tím snažím bojovat, ale krásně to popsal rakouský filozof Konrad Liessmann, podle kterého je tento směr výuky, který se ale děje i na konferencích a ve vědě atd., konec. Dokonce dochází k závěrům, že takový Kant nebo Hegel a další by dnes absolutně neměli šanci. Protože nesplňují jejich formální normy.“

Čtěte také

„Zatím s tím neustále bojuji – studenti totiž chtějí slyšet jen mechanické, faktografické reprodukování, navíc beznázorové. Protože se v posledních letech v mladé generaci bohužel rozšířilo, že mít názor je zločin a že je to něco strašně špatného. A například ve vědě to je nemyslitelné mít názor, vždyť je to jen něco subjektivního,“ popisuje.

„Když si ale vezmu všechny velké myslitele, a to od Antiky až po dnešek, tak u nich vždy názor byl. Ne vždy je to agitace, někdy je to deklamace, ale jejich názor tam vždy, někdy třeba i vespod, byl. Tak jak říkal Nezval: Jak vůně růží…“

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související