Soudržnost NATO je důležitější než příslib budoucího členství Ukrajině, věří Cyril Svoboda

„Nechceme vzbudit očekávání, která se pak nenaplní. Pokud bude Ukrajina členem Aliance, bude to po mnoha letech, protože není z mnoha důvodů připravena stát se plnohodnotným členem. To není otázka armády, ale stavu státu a společnosti,“ uvádí v Pro a proti ředitel Diplomatické akademie Svoboda.

Čtěte také

Zelenskyj na svém evropském turné vytváří spojenectví a připravuje se tak na vstup do NATO, hodnotí analytik

Stulík vysvětluje, že se zásadně změnila geopolitická situace. „Současný ozbrojený konflikt s Ruskem ohrožuje nejen Ukrajinu, ale celou Evropu. Proto NATO přemýšlí o vlastní bezpečnosti, je třeba posílit systém kolektivní obrany a členství Ukrajiny se jeví právě jako významné posílení.“

Svoboda upozorňuje na 2. a 3. článek Washingtonské smlouvy. „Ty říkají, že členství v Alianci je založeno na existenci svobodných institucí a že má posílit stabilitu a prosperitu v regionu, což se zde nestane. Lepší mít pevnou vůli podporovat Ukrajinu než začít hru, která rozloží řady NATO.“

„Ukrajina sama ví, že se nemohou stát členy Aliance, když probíhá válka. Ale proto je důležitá ta bezprostřední pozvánka, kterou by země chtěla ve Vilniusu dostat. Ukrajina je teď v geopolitickém vakuu a chápe, že to znamená se vydat na pospas Rusku. Proto se snaží zajistit vlastní bezpečnost,“ věří Stulík.

Co by kdyby

Ukrajinské ambice na členství v Alianci jsou z roku 2008, připomíná analytik. „Tehdy Západ nereagoval, jen dal vágní příslib. A toho Rusko využilo, protože vědělo, že se Západ nebude angažovat, a proto zaútočilo.“

Čtěte také

Adam Černý: NATO hledá Stoltenbergova nástupce

S tím ale Svoboda nesouhlasí. „Odmítám řešit, co by bylo kdyby. Spíš mám obavu, že tato tendence povede k tomu, že v Evropě budou ve volbách vítězit strany, které budou tlačit na pilu. Pro mě je důležitější udržet stávající soudržnost Aliance než přidávat plyn, protože pak už se nedohodneme vůbec.“

„Je zodpovědnost vlád a politiků, aby dokázali svým voličům vysvětlit, že o naší bezpečnosti se rozhoduje nyní na Ukrajině a její členství naši bezpečnost posílí. Nástup proruských stran není výsledkem toho, že by Ukrajina chtěla do NATO, musíme umět rozlišit, co jsou domácí politické faktory a co zahraniční,“ radí Stulík.

Pozvánka do NATO s neurčeným nebo vzdáleným termínem vstupu může způsobit frustraci i na ukrajinské straně, varuje Svoboda. „To se dělat nemá. Měli bychom spíš Ukrajinu reálně podporovat. A dodávám, že na Slovensku je Ukrajina klíčové volební téma, podívejte se na vystoupení Roberta Fica.“

Čtěte také

Je možné, že Erdogan překvapí a Švédy do NATO pustí. Jde mu o symboliku, říká před summitem Jireš

Diskuse o členství Ukrajiny v NATO je nezbytná. „Ukrajinská strana se tohoto požadavku nevzdá, také ho budou prosazovat státy východního křídla včetně Česka nebo baltských států. Věci se posunou dopředu, ale otázka je, jestli to bude Ukrajině stačit. Není pochyb, že členství země Alianci posílí,“ ujišťuje David Stulík.

„Nejdůležitější je udržet soudržnost a jednotu NATO. To vidím jako absolutní prioritu. Jestli se ve Vilniusu rozhádají, tak to je nejlepší signál Rusku, že nedržíme pohromadě. Pomoc Ukrajině jde daleko, USA už jí dodává jinde zakázanou kazetovou munici. Západ tedy dělá pro Ukrajinu, co může,“ zdůrazňuje potřebu reálné a okamžité pomoci válčícímu státu Cyril Svoboda.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.