Otevřené dveře do NATO jen pro někoho. Ukrajina a Gruzie o vstupenku žádají, severské státy váhají

Gruzie a Ukrajina se asi nejvíce přiblížily svému cíli – stát se členským zeměmi Severoatlantické aliance – na summitu NATO v Bukurešti v dubnu 2008. Před ním poslali ukrajinský prezident Viktor Juščenko a premiérka Julia Tymošenková dopis do centrály Aliance s žádostí o přidělení akčního plánu členství.

Čtěte také

Putin bolestně prožívá to, že se mu nepodařilo upevnit ruskou moc jako za Sovětů, říká ukrajinista

Ukrajina očekávala, že o plánu pro ni a pro Gruzii rozhodne právě bukurešťský summit. Ale mezi členskými zeměmi NATO nebyla shoda a akční plán členství obě země nedostaly. A nedočkaly se ho dosud.

Nový gruzínský premiér Irakli Garibašvili loni v březnu při návštěvě sídla NATO v Bruselu připomněl generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi, že členství v NATO je pro Gruzii vrcholnou zahraničněpolitickou a bezpečnostní prioritou. Že má podporu drtivé většiny Gruzínců a že je to také věc, na které je široká shoda hlavních politických stran.

Upřímně doufáme v naplnění rozhodnutí přijatých v Bukurešti, která povedou k pozvání Gruzie, aby doplnila euroatlantickou rodinu.
Irakli Garibašvili

„Skutečně věříme, že nadešel  čas naplnit cíle z bukurešťského summitu Aliance. Upřímně doufáme v naplnění rozhodnutí přijatých v Bukurešti, která povedou k pozvání Gruzie, aby doplnila euroatlantickou rodinu,“ dal Garibašvili najevo, že trpělivost vlády v Tbilisi s průtahy Aliance v přiznání akčního plánu členství není neomezená.

Čtěte také

Evropa nabízí peníze, Pentagon je v pohotovosti. Podle OBSE je riziko války největší za třicet let

Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij žádá Alianci o akční plán členství. Loni v dubnu připomněl generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi, že jedině Aliance může ukončit válku na Donbasu a přiznání akčního plánu členství Ukrajině bude pro Rusko skutečným a srozumitelným signálem.

I Ukrajina už je nedočkavá.

„Přál bych si pro Ukrajinu alespoň nějakou jistotu. Když se mluví o Severoatlantické alianci a akčním plánu členství, chtěl bych opravdu slyšet ano, nebo ne. Chápu, že to musí být koordinovaný postoj členských států Aliance. I přesto musíme dostat jasné termíny a jasnou odpověď na to, jestli je to v případě Ukrajiny pravděpodobné,“ uvedl Zelenskij.

Finsko a Švédsko lavírují

Nejen přijetí Ukrajiny a Gruzie by ale znamenalo rozšíření Severoatlantické aliance na východ. Potenciálními členy NATO jsou i Švédsko a Finsko, které s rozhodnutím vstupu do Aliance váhají, ale tuto možnost neodmítají.

To, že si zachováváme manévrovací prostor ke svobodnému rozhodnutí, je nedílnou součástí zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky.
Pekka Haavisto

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto v lednu v alianční centrále v Bruselu nedal jasný signál, jestli jeho země uvažuje vstoupit do NATO. Nechává si ale stále tuto možnost v záloze. 

„Finsko sice není členem Aliance, ale to, že si zachováváme ve vnitrostátní politice manévrovací prostor ke svobodnému rozhodnutí o členství, je nedílnou součástí finské zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky,“ prohlásil.

My ve Švédsku jsme se rozhodli nebýt v žádném vojenském uskupení a v minulosti nám to velmi dobře posloužilo.
Ann Lindeová

Ani švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová nepřivezla do Bruselu zprávu o změně postoje své vlasti k členství v NATO. Chce nadále zůstat neutrální: „My ve Švédsku jsme se rozhodli nebýt v žádném vojenském uskupení a v minulosti nám to velmi dobře posloužilo i v opravdu hodně těžkých časech. Myslíme si, že i dnes to funguje spolu s naší silnou obranou.“

Sovětská finlandizace

Finská neutralita byla od konce druhé světové války podle vedoucího katedry mezinárodních vztahů a evropských studií pražské Metropolitní univerzity Matse Brauna mnohem méně založená na dobrovolnosti než ta švédská.

Čtěte také

Adam Černý: Harašení Ruska sbližuje Finsko a Švédsko s NATO

„Mluví se o takzvané finlandizaci. Dá se říct, že tam byl ze strany Sovětského svazu nátlak, nejen aby nevstupovali do NATO, ale i na obecnou zahraničně politickou orientaci země. I když to nebylo dobrovolné rozhodnutí, způsobilo to, že se Finsko úspěšně vyhýbalo konfliktům,“ přibližuje Braun.

Takzvaná finlandizace byla zakotvená ve Smlouvě o přátelství, vzájemné pomoci a spolupráci uzavřené mezi SSSR a Finskem z roku 1948.

Finsko se daleko víc soustřeďovalo na sovětský blok a východní země, než to bylo v případě Švédska.
Mats Braun

„Sovětský tlak měl vliv i na hospodářskou politiku země. Finsko se daleko víc soustřeďovalo na sovětský blok a východní země, než to bylo v případě Švédska. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se obě země začaly více orientovat na Západ a v roce 1995 se staly členy Evropské unie. I spolupráce v bezpečnostní oblasti začala být s NATO intenzivnější. V roce 1994 vstoupily do programu NATO Partnerství pro mír a od roku 2014 mají s Aliancí smlouvu umožňující cvičení na jejich území a nasazení sil NATO v případě živelních pohrom nebo ohrožení bezpečnosti,“ vysvětluje Braun.

Zatímco Finsku se Švédskem jsou dveře NATO otevřené dokořán, ale ony se do nich nehrnou. Ukrajina a Gruzie se snaží klepat a bít pěstmi na zavřené alianční dveře.

Proč NATO váhá s dalším rozšiřováním na východ? Poslechněte si Evropu Plus Pavla Nováka.