Evropa nabízí peníze, Pentagon je v pohotovosti. Podle OBSE je riziko války největší za třicet let
Desetitisíce ruských vojáků hlídkují u ukrajinských hranic, tisíce vojáků Severoatlantické aliance jsou v pohotovosti. V uplynulém týdnu nebyl jediný den, v kterém by se neuskutečnilo jednání o budoucnosti východní Evropy. Nástrojem nátlaku na Moskvu se může stát i plynovod Nord Stream 2. To, jaké plány se rodí v hlavě prezidenta Vladimira Putina, lze odhadnout jen stěží. Jakou roli ve vyjednávání o osudu východní Evropy hrají jednotlivé evropské státy?
Nervozita okolo dění na Ukrajině je v Evropě cítit každým dnem více. OBSE tvrdí, že riziko reálného válečného konfliktu je nejvyšší za posledních třicet let.
Čtěte také
K ukrajinským hranicím dorazilo přes 100 tisíc vojáků a mnoho dalších je přítomno na armádním cvičení v Bělorusku. Tempo tomu všemu udávají diplomatická vyjednávání a vyostřená prohlášení.
„Pokud Putin vstoupí do země a napadne ji, bude to mít ohromné následky. Pro Rusko by to neznamenalo jen ekonomické, ale i politické dopady. Mělo by to rozsáhlý celosvětový dopad. Pokud by tam skutečně vniknul se všemi těmi vojsky, byla by to největší invaze od druhé světové války. Změnilo by to svět,“ shrnul prezident Spojených států Joe Biden.
Pokud Putin vstoupí do země a napadne ji, bude to mít ohromné následky. Změnilo by to svět.
Joe Biden
Biden nevylučuje, že v případě ruské invaze na Ukrajinu by Spojené státy uvalily sankce přímo na prezidenta Vladimira Putina. Nebylo by to poprvé, v minulosti tak Washington postupoval třeba s Muammarem Kaddáfím, Robertem Mugabem nebo Bašárem Assadem. Ovšem teď by šlo poprvé o lídra mocnosti, která je součástí Rady bezpečnosti OSN.
Osobní sankce proti ruskému prezidentovi si dokáže případně představit i Velká Británie.
Peníze i zbraně
Nezůstává se ale jen u slov. Pentagon uvedl do zvýšené pohotovosti 8,5 tisíce amerických vojáků pro případ, že by NATO potřebovalo rychle zareagovat. Kontingent speciálních jednotek vyslala na Ukrajinu Kanada. Velká Británie začala dodávat lehké obranné systémy, Česko daruje Kyjevu dělostřelecké granáty. Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská komise poskytne Ukrajině peníze.
Čtěte také
„Komise navrhuje nový mimořádný balíček finanční pomoci ve výši 1,2 miliardy eur. To Ukrajině pomůže vypořádat s ekonomickými potřebami způsobenými konfliktem v zemi,“ nabídla von der Leyenová.
Rusko požaduje záruky, že se Ukrajina nikdy nestane členem Severoatlantické aliance, že se obecně nebude rozšiřovat NATO na východ a že Aliance omezí spolupráci s bývalými sovětskými republikami.
Ani Aliance, ani Washington ale na tyto podmínky přistupovat nechtějí. Naopak zvažují, jaké využít proti Moskvě nástroje. Jedním z nich se pravděpodobně stane i plynovod Nord Stream 2, kterým má proudit zemní plyn z Ruska do západní Evropy. Západ prosazuje, aby byl tento projekt v případě ruské invaze na Ukrajinu zastaven.
Nakolik je ruská invaze pravděpodobná? Ptá se Pavlína Nečásková a její Evropa Plus.
Související
-
Putin promeškal správný moment překvapení. Navíc se mu podařilo sjednotit Západ, analytik Stulík
Napětí na Ukrajinské hranici s Ruskem nepolevuje. Česká vláda proto v průběhu středečních jednání rozhodla o předání 4 000 dělostřeleckých granátů Ukrajincům na obranu.
-
Luboš Palata: Británie a Polsko by mohly zastavit ruskou agresi proti Ukrajině
Je třeba, aby Poláci a Britové dali Ukrajincům jasné garance. My Češi dobře víme, jak to vypadá, když si myslíte, že vás dohody s velmocemi chrání před mocným agresorem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka