EU není schopna mít jednotné stanovisko, proto do jednání o Ukrajině nepatří, zlobí se Zaorálek
Politická jednání mezi Ruskem, Ukrajinou, Německem a Francii zatím průlom v řešení ukrajinské krize nepřinesla. Evropská unie ale dál věří v diplomatické řešení. „EU nemá odpovídající pozici při řešení této krize. Nedisponuje vojenskou silou a neprezentuje jednotné stanovisko,“ míní bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Evropská unie nikdy nebyla tak jednotná, pokud jde o politiku vůči Rusku, jako je nyní,“ oponuje bývalý eurokomisař Štefan Füle.
Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem je podle Německa a Francie nutné řešit diplomatickou cestou, nejlépe v takzvaném normandském formátu. O krizi debatují bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD a bývalý eurokomisař Štefan Füle
Füle připomíná, že Unie prokázala naprostou shodu na středeční schůzce ministrů zahraničních věcí, když pohrozila Rusku sankcemi, které prý budou mít masivní důsledky, a to v případě, že dojde k narušení územní celistvosti Ukrajiny.
Čtěte také
„Vidím tam i pokračující pomoc ze strany Evropské unie. Jen tento týden dostane Ukrajina 1,2 miliardy euro a dalších 150 milionů euro navrch. A také máme mezi Unií a Ukrajinou fungující asociační dohodu a dohodu o prohloubených ekonomických a obchodních vztazích, která funguje,“ popisuje bývalý eurokomisař.
Souhlasí ale s tím, že úloha Unie v normandském formátu by měla být daleko větší.
„Dlouhodobě jsem zastánce toho, že bruselské instituce mohou nabídnout pro naplnění minských mírových dohod a práci normandského rámce daleko více, než může Paříž a Berlín dohromady,“ dodává Füle.
Nejednotná Evropská unie?
Normandský formát a schůzka v Paříži vůbec není to, co bychom měli pokládat za šťastné, říká Zaorálek. V tomto formátu se podle něj rozhodně krize řešit nedá. Připomíná opět nejednotnost Evropské unie.
Čtěte také
„Maďarský premiér Viktor Orbán se chystá do Moskvy. Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil o tom, že je třeba jednat s Rusy o systému kolektivní bezpečnosti, a mohl bych poukázat na to, že v jednotlivých zemích, jako je třeba Španělsko a Německo, je dokonce nejednota v tom, jaké má země zaujmout stanovisko,“ poukazuje.
„Jedna věc je vykazovat to, co se dnes snaží Unie prezentovat jako jednotnou pozici. Ale tady přece nejde o to, jak jsme na tom teď. Jde o to, jak jednotní budeme zítra. Protože situace se může změnit a jde o to, kam až jsme schopní jít a jak dlouho jsme schopni tu jednotu držet,“ zdůrazňuje.
Jednota EU není pouze deklarovaná, je opravdová, reaguje Füle. „U nás existuje pluralita názorů, což je normální v demokratických zemích, není to něco, co bychom měli vidět jako nevýhodu. Je to o šanci dát diplomacii svoje místo a úlohu při řešení toho sporu,“ naznačuje.
Nejsme součástí jednání
V pátek by měl francouzský prezident o ukrajinské krizi telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. To považuje Zaorálek za projev „rozsypanosti postoje EU“.
Čtěte také
„Protože Unie není součástí jednání s Ruskem. Jedná se na úrovni NATO, na úrovni Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a jednalo se mezi Spojenými státy a Ruskem. Evropská unie u toho nebyla a já říkám: To je špatně. Důsledky tohoto konfliktu nebo možného konfliktu se nás zásadně týkají, ale přitom nejsme součástí jednání. V krizových situacích se v zahraniční politice projeví, že nemáme jednotu. A teď se nám to prostě předhazuje. EU není schopna mít jednotné stanovisko, proto do jednání ani nepatří. Toto si můžeme dnes v zahraničním tisku přečíst. To je prostě realita,“ opakuje Zaorálek.
Füle ale připomíná, že Putin vždy dával, dává a bude dávat přednost hovořit s jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie a bude si vybírat, které to jsou.
„Bude zásadně odmítat jakýkoliv formát, který by zahrnoval všechny členské země. Protože v takovém případě je váha Ruska úplně jiná. Za druhé francouzský prezident je teď předsedající zemím Unie. Považuju jeho rozhovor s Putinem za něco, co může přispět diplomacii, ať už má jakékoliv formy a prostředky,“ vysvětluje svůj postoj.
Slabá sestava evropských politiků
To, že jsou pro Rusko partnerem k jednání Spojené státy, víme dlouhou dobu, reaguje Zaorálek. Problémem Evropské unie je podle něj slabá sestava politiků. Jmenuje konkrétně předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a šéfa diplomacie EU Josepa Borrella.
Čtěte také
„To prostě nejsou silné osoby, které by mohly dnes reprezentovat Unii. My si na tento problém, že přijde krize a nebudeme mít osobnosti, které budou té krizi odpovídat, prostě zaděláváme. Navíc Angela Merkelová skončila, což ještě více oslabuje. Už se psalo i o tom, že si Putin tuto krizi, potenciální konflikt, vybral ne náhodou právě v této chvíli. Situace je prostě pro něj příznivá. Není divu, že Evropskou unii teď nepotřebuje a že jeho strategie je, že s ní nejedná. Teď to prostě těžko zvrátíme,“ míní Zaorálek.
Podle Füleho je ale Unie silný hráč i bez toho, že by seděla u jednacího stolu. „Je tím nejdůležitějším článkem pro zadržení Ruska před něčím nezodpovědném, pokud jde o Ukrajinu. Případné sankce, které by byly nesouměřitelné s tím, co v současné době existuje, daleko více zadržují Putina v tom, aby se vehnal do nějakého vojenského dobrodružství, než více než 5000 aliančních vojáků. Jsme také aktivním účastníkem dialogu mezi aliancí a Ruskou federací,“ připomíná.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
