EU není schopna mít jednotné stanovisko, proto do jednání o Ukrajině nepatří, zlobí se Zaorálek

Füle připomíná, že Unie prokázala naprostou shodu na středeční schůzce ministrů zahraničních věcí, když pohrozila Rusku sankcemi, které prý budou mít masivní důsledky, a to v případě, že dojde k narušení územní celistvosti Ukrajiny.

Čtěte také

Putin není úplný blázen, ale skvělý stratég. Na Ukrajinu teď nezaútočí, míní fotoreportér Krupař

„Vidím tam i pokračující pomoc ze strany Evropské unie. Jen tento týden dostane Ukrajina 1,2 miliardy euro a dalších 150 milionů euro navrch. A také máme mezi Unií a Ukrajinou fungující asociační dohodu a dohodu o prohloubených ekonomických a obchodních vztazích, která funguje,“ popisuje bývalý eurokomisař.

Souhlasí ale s tím, že úloha Unie v normandském formátu by měla být daleko větší.

„Dlouhodobě jsem zastánce toho, že bruselské instituce mohou nabídnout pro naplnění minských mírových dohod a práci normandského rámce daleko více, než může Paříž a Berlín dohromady,“ dodává Füle.

Nejednotná Evropská unie?

Normandský formát a schůzka v Paříži vůbec není to, co bychom měli pokládat za šťastné, říká Zaorálek. V tomto formátu se podle něj rozhodně krize řešit nedá. Připomíná opět nejednotnost Evropské unie.

Čtěte také

Luboš Palata: Británie a Polsko by mohly zastavit ruskou agresi proti Ukrajině

„Maďarský premiér Viktor Orbán se chystá do Moskvy. Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil o tom, že je třeba jednat s Rusy o systému kolektivní bezpečnosti, a mohl bych poukázat na to, že v jednotlivých zemích, jako je třeba Španělsko a Německo, je dokonce nejednota v tom, jaké má země zaujmout stanovisko,“ poukazuje.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

„Jedna věc je vykazovat to, co se dnes snaží Unie prezentovat jako jednotnou pozici. Ale tady přece nejde o to, jak jsme na tom teď. Jde o to, jak jednotní budeme zítra. Protože situace se může změnit a jde o to, kam až jsme schopní jít a jak dlouho jsme schopni tu jednotu držet,“ zdůrazňuje.

Jednota EU není pouze deklarovaná, je opravdová, reaguje Füle. „U nás existuje pluralita názorů, což je normální v demokratických zemích, není to něco, co bychom měli vidět jako nevýhodu. Je to o šanci dát diplomacii svoje místo a úlohu při řešení toho sporu,“ naznačuje.

Nejsme součástí jednání

V pátek by měl francouzský prezident o ukrajinské krizi telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. To považuje Zaorálek za projev „rozsypanosti postoje EU“.

Čtěte také

Libor Dvořák: Proč Rusko v dohledné době nenapadne východ Ukrajiny

„Protože Unie není součástí jednání s Ruskem. Jedná se na úrovni NATO, na úrovni Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a jednalo se mezi Spojenými státy a Ruskem. Evropská unie u toho nebyla a já říkám: To je špatně. Důsledky tohoto konfliktu nebo možného konfliktu se nás zásadně týkají, ale přitom nejsme součástí jednání. V krizových situacích se v zahraniční politice projeví, že nemáme jednotu. A teď se nám to prostě předhazuje. EU není schopna mít jednotné stanovisko, proto do jednání ani nepatří. Toto si můžeme dnes v zahraničním tisku přečíst. To je prostě realita,“ opakuje Zaorálek.

Bývalý eurokomisař Štefan Füle|foto:Emrah Yorulmaz, Anadolu Agency/Profimedia

Füle ale připomíná, že Putin vždy dával, dává a bude dávat přednost hovořit s jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie a bude si vybírat, které to jsou.

„Bude zásadně odmítat jakýkoliv formát, který by zahrnoval všechny členské země. Protože v takovém případě je váha Ruska úplně jiná. Za druhé francouzský prezident je teď předsedající zemím Unie. Považuju jeho rozhovor s Putinem za něco, co může přispět diplomacii, ať už má jakékoliv formy a prostředky,“ vysvětluje svůj postoj.

Slabá sestava evropských politiků

To, že jsou pro Rusko partnerem k jednání Spojené státy, víme dlouhou dobu, reaguje Zaorálek. Problémem Evropské unie je podle něj slabá sestava politiků. Jmenuje konkrétně předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a šéfa diplomacie EU Josepa Borrella.

Čtěte také

Putin promeškal správný moment překvapení. A navíc se mu podařilo sjednotit Západ, tvrdí analytik Stulík

„To prostě nejsou silné osoby, které by mohly dnes reprezentovat Unii. My si na tento problém, že přijde krize a nebudeme mít osobnosti, které budou té krizi odpovídat, prostě zaděláváme. Navíc Angela Merkelová skončila, což ještě více oslabuje. Už se psalo i o tom, že si Putin tuto krizi, potenciální konflikt, vybral ne náhodou právě v této chvíli. Situace je prostě pro něj příznivá. Není divu, že Evropskou unii teď nepotřebuje a že jeho strategie je, že s ní nejedná. Teď to prostě těžko zvrátíme,“ míní Zaorálek.

Podle Füleho je ale Unie silný hráč i bez toho, že by seděla u jednacího stolu. „Je tím nejdůležitějším článkem pro zadržení Ruska před něčím nezodpovědném, pokud jde o Ukrajinu. Případné sankce, které by byly nesouměřitelné s tím, co v současné době existuje, daleko více zadržují Putina v tom, aby se vehnal do nějakého vojenského dobrodružství, než více než 5000 aliančních vojáků. Jsme také aktivním účastníkem dialogu mezi aliancí a Ruskou federací,“ připomíná.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.