Co kdyby se Česko chovalo k Ukrajině tak, jak se měli chovat naši spojenci v roce 1938, vyzývá Igor Lukeš

13. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Profesor Igor Lukeš
0:00
/
0:00

Ani středeční jednání představitelů NATO a Ruska nevedlo k posunu v řešení situace na ukrajinsko-ruské hranici. „Krizi způsobilo Rusko vojenskou koncentrací na ukrajinských hranicích, a proto klíč k řešení krize je v Kremlu,“ připomíná profesor historie a mezinárodních vztahů na univerzitě v Bostonu Igor Lukeš.

Rusko od Aliance požaduje záruku, že se Ukrajina nikdy nestane členem NATO. Že se tak v dohledné době nestane je ovšem jasné už kvůli tomu, že Ukrajina nekontroluje část vlastního území, což je jednou z podmínek členství.

Čtěte také

„Článek 10 Severoatlantické smlouvy explicitně říká, že členství je otevřené pro každý evropský stát, který sdílí hodnoty té organizace a je připraven přispět k bezpečnosti v severoatlantické oblasti. Plyne z toho, že nikdo nemůže Ukrajině zavřít dveře před nosem,“ zdůrazňuje Lukeš.

Ruský prezident Vladimir Putin prý na sebe chtěl strhnout pozornost světa a naopak zakrýt stav, v němž se Rusko po letech jeho vlády nachází. „Je docela možné, že Putinovým cílem v této celé situaci je, abychom – když už nic jiného – měli z Ruska alespoň strach.“

Když se řekne Rusko, tak znovu si lidé představují tanky a parašutisty. V 90. letech si představovali opilce, korupci a nepořádek.
Igor Lukeš

Poukazuje přitom na to, že ruská ekonomika nepředstavuje ani desetinu té americké nebo čínské. Rusko se také potýká s úbytkem obyvatel, od roku 1991 ztratilo 10 milionů lidí a ti nejlepší ze země odcházejí. A klesat bude i závislost světa na ropně a plynu, což jsou hlavní zdroje ruského bohatství.

„Když se řekne Rusko, tak znovu si lidé představují tanky a parašutisty, zkrátka vojenskou sílu. V 90. letech si představovali opilce, korupci a nepořádek, který panoval okolo prezidenta Jelcina,“ připomíná s tím, že skutečné problémy Ruska jsou domácího charakteru, Putin ale na jejich řešení rezignuje.

Domácí problémy Ruska mají co dělat s demokracií, se zdravotní krizí a se skutečností, že ta země je ekonomicky rozpolcená.
Igor Lukeš

Za nepředstavitelné a iracionální považuje Lukeš to, že by se Západ připravoval napadnout Rusko. Jeho upozorňování na údajné vojenské obkličování ze strany Západu a deklarované obavy jen odvádějí pozornost od domácích problémů země.

„Ty mají co dělat s demokracií, se zdravotní krizí a se skutečností, že ta země je ekonomicky rozpolcená. Mezi multimiliardáře, kteří patří mezi nejbohatší na této planetě, a zbytek národa. A ta obrovská propast je nebezpečná, protože může sklapnout,“ podotýká.

Jako spojenci v roce 1938

Lukeš si stýská nad neschopností Evropské unie domluvit se na zahraniční politice, a to i kvůli středoevropským zemím. Výsledkem toho je, že o bezpečnosti v Evropě s Ruskem jednají Američané.

Čtěte také

„Češi si dodnes rádi stěžují na to, jak se Francie a Velká Británie zachovaly během mnichovské krize. Bylo by výborné, kdyby se teď Česko začalo vůči Ukrajině chovat tak, jak si Češi představují, že se Francouzi a Angličané měli chovat v roce 1938,“ uvádí.

Americkou vyjednavačkou je náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová, která dojednávala například jadernou dohodu s Íránem. Podle Lukeše jde o vzácnou osobnost, která dokáže najít společná místa i s tím nejtěžším partnerem.

Rusko ale například návrh na větší vzájemnou kontrolu zbrojení dlouhodobě odmítá, podle Lukeše to totiž považuje za formu špionáže. Přešlapů se zároveň v minulosti dopouštěly i Spojené státy v éře prezidentů George Bushe mladšího a Donalda Trumpa, kdy vypovídaly platné dohody.

Klade si Rusko nesplnitelné požadavky, aby mělo záminku k vojenskému útoku? A existují analogie s vypuknutím 1. světové války? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Lukáš Matoška , ert
Spustit audio

Související