K dohodě nevidím prostor. Moskva už má to, o co usiluje – pozornost Západu, tvrdí novinář Pazderka
Zástupci Ruska a Severoatlantické aliance jednali v Bruselu o aktuálním napětí na rusko-ukrajinských hranicích. Na řešení se ale nedohodli. Moskva požaduje záruky, že Kyjev v budoucnu nevstoupí do NATO. Aliance naopak žádá, aby Rusko stáhlo své vojáky z dosahu ukrajinských hranic. „K dohodě na nějakém stálém kompromisu nevidím prostor,“ komentuje rokování Rady NATO a Ruska šéfredaktor serveru Aktuálně.cz a bývalý zpravodaj České televize v Moskvě nebo Varšavě Josef Pazderka.
„Jsem bytostně přesvědčen, že Moskva má už teď to, o co evidentně dlouhodobě usiluje – strhává na sebe maximální pozornost,“ dodává s tím, že Rusko v současnosti nemá ekonomickou sílu, ani jiné prostředky k tomu, aby mohlo hrát „starou dobrou hru jako za studené války“.
Čtěte také
Všemi agresivními prostředky se nicméně snaží do podobné situace za jakoukoli cenu vrátit, soudí novinář a uvažuje: „Kreml možná vytváří některé situace, aniž by věděl, co se stane. Čeká na protireakce, například zkrat na ukrajinské straně.“
Pazderka připomíná, že v sázce je nejen pozice stávajícího ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ale i role Evropy.
Ačkoliv o jednání u jednoho stolu s Evropskou unií Moskva – zdá se – nestojí, Putin se rozhodl navyšováním přítomnosti vojenských jednotek na hranicích s Ukrajinou dotáhnout k jednacímu stolu Američany, potažmo NATO, myslí si politický geograf Michael Romancov:
„Jinými slovy usiluje o to, co existovalo před anexí Krymu a rozpoutání války na východě Ukrajiny. Teď si to vynucuje Putin silou.“
Putin si vynucuje silou to, co existovalo před anexí Krymu.
Michael Romancov
Jiří Schneider, bezpečnostní analytik, bývalý diplomat, bývalý první náměstek ministra zahraničí a bývalý státní tajemník pro EU
Josef Pazderka, šéfredaktor serveru Aktuálně.cz, bývalý zpravodaj České televize v Moskvě a Varšavě
Jakub Lepš, amerikanista z University of New York v Praze
Michael Romancov, politický geograf, působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzitě Praha
Obnovení kontaktů v rámci Rady NATO-Rusko považuje za dobrý krok bezpečnostní analytik a bývalý diplomat Jiří Schneider. A to i přesto, že bylo dopředu jasné, že na ruské požadavky Severoatlantická aliance nemůže odpovědět pozitivně.
„Možná se Rusové domnívali, že se jim povede NATO rozklížit, ale to se nestalo. Odpověď byla jednomyslná,“ uzavírá.
Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Martina Matějky.
Související
-
Adam Černý: Harašení Ruska sbližuje Finsko a Švédsko s NATO
Po řadu desetiletí si dvě severské země pěstovaly svou neutralitu, i když každá z historicky odlišných důvodů.
-
Daniel Kroupa: Neustupujme ruské agresi na Ukrajině
Do nového roku vstupujeme s nadějí, že bude lepší, než byl ten předchozí. Naděje je naší vzpourou proti realitě a probouzí v nás vůli ji měnit tam, kde můžeme.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.