Diplomatka: Hledáme odpověď na to, co uděláme, kdyby Rusko zaútočilo na evropské vojáky na Ukrajině

K čemu z vašeho pohledu dospěla schůzka v Paříži?

My máme z té schůzky zatím jenom výběrové informace. Myslím si, že v zásadě zopakovala témata, která už rezonovala na Mnichovské bezpečnostní konferenci a v zásadě rezonovala už dávno předtím.

To znamená, že Amerika očekává od Evropy, že bude dělat víc pro zajištění vlastní bezpečnosti a pro dodání garancí aspoň příměří na Ukrajině. A k tomu směřovaly ty diskuse, jakým způsobem toho dosáhnout.

Čtěte také

iROZHLAS

Macron po summitu v Paříži mluvil s lídry USA a Ukrajiny. ‚Je nutné sjednat silný mír,‘ uvedl

Bylo vhodné, když se premiér Petr Fiala (ODS) o té schůzce vyjádřil, že další večeři Evropa nepotřebuje? Nenarušují taková, řekněme, ironičtější vyjádření jednotu Evropy?

My jako česká diplomacie a ministerstvo zahraničí jsme strávili valnou část víkendu tím, že jsme zjišťovali podrobnosti o té schůzce. V momentě, kdy jsme měli informaci, že se koná opravdu v úzkém formátu, jsme se okamžitě spojili se zeměmi, které jsou nám názorově velmi blízké a v zásadě se téměř na všem shodneme.

Nezlobte se, tomu rozumím, paní ředitelko. Ale ptal jsem se na slova premiéra Fialy, že nepotřebujeme další večeře.

Tak já vám jistě nebudu poskytovat žádné komentáře k tomu, jakým způsobem se vyslovují politici České republiky. Já jsem zástupce české diplomacie, takže já vám můžu popsat, co děláme my jako česká diplomacie. Víc ode mě prosím nečekejte.

Není to chyba, že jsme na setkání v Paříži o Ukrajině a o bezpečnosti Evropy chyběli, když jsou pro nás tahle témata životně důležitá?

To se vracím k tomu, co jsem nakousla, než jste mě přerušil. My jsme okamžitě začali zjišťovat, jak je to s účastí. Během neděle jsme si vyměnili nespočet vzkazů, telefonátů a SMS zpráv s našimi dobrými parťáky a spojenci, zejména tedy s Holandskem a Dánskem, o kterých jsme věděli, že jedou.

Dostali jsme od nich ujištění, že samozřejmě počítají s tím, že nejenom český hlas, ale hlas Finska, Švédska a baltských zemí budou adekvátně reprezentovat.

Čtěte také

iROZHLAS

Otázky a odpovědi: Je Zelenskyj legitimní prezident a kdy půjdou Ukrajinci znovu volit hlavu státu?

Ráda bych připomněla jednu věc. Existuje tabulka, jak kdo přispěl na vojenskou pomoc Ukrajině za rok 2024. Tu tabulku dalo dohromady NATO. A Česká republika se tam drží ve velmi solidním středu pelotonu, ale Švédsko je na druhé příčce z hlediska vojenské pomoci, Finsko je nad námi. 

A žádná z těchto zemí na pařížské schůzce nebyla. Všichni jsme se byli schopni sžít s tím, že naši dobří kolegové z Holandska a z Dánska nás tam dobře zastoupí.

To se také stalo, protože já už mám dnes v sedm ráno, když jsem jela tramvají do práce, vzkaz od holandského kolegy, co se tam přibližně dělo. Podrobnosti po mně nechtějte, protože mě požádal, abychom to zatím drželi diskrétně.

Vyslání vojáků na Ukrajinu

Přišel ze strany Američanů dotaz, jestli bychom byli ochotni v rámci případné mírové mise vyslat na Ukrajinu vojáky?

Ano. Není tajemstvím, že zmocněnec Keith Kellogg objíždí Evropu, byl v Severoatlantické alianci, hovořil s naším panem prezidentem a s naším ministrem a klade dotazy na tělo. Co je Evropa připravena poskytnout zase na zajištění příměří, pokud možno udržitelného, na Ukrajině.

Tento dotaz na tělo jsme dostali?

My jsme ho dostali také a koordinujeme s našimi podobně smýšlejícími zeměmi, jak na něj odpovědět.

Zatím ta odpověď české vlády není, ona se rodí, dalo by se říct.

Rodí se. A rodí se všude. Jestli jste zaznamenali mediální výstupy i z té pondělní schůzky...

Čtěte také

Nesmíme zůstat vůči USA v plačtivém módu. Amerika se změnila, tak to je, tvrdí analytik Schneider

Já jsem zaznamenal, že třeba postoj Británie už je jasný, postoj Švédska je jasný, Polska nebo Německa také.

Já bych nad tím „jasný“ držela určitý otazník, protože neredukujeme tu diskusi na pošlu– nepošlu, do čehož to mediálně trošičku sklouzává.

Klíčem je, jakou roli by tam ty evropské síly měly hrát. A to je otázka, se kterou my musíme se vrátit zpátky k Američanům, kteří nám pokládají otázku pošlete–nepošlete? A my se jich ale musíme zeptat: Budete se s námi ochotni dohodnout na tom, jaký mandát by ty síly případně měly? Protože od toho se bude všechno odvíjet.

Američani nám zatím vyslali jeden signál a ten říká, že evropské síly na Ukrajině by případně nebyly kryty článkem pět, to znamená dohodou o společné obraně a reakci v případě útoku na naše síly.

Tedy jakou deterenční (odstrašovací, pozn. red.) funkci by měly takové síly? Co bychom dělali, když by Rusko otestovalo příměří třeba raketovým útokem? Já si myslím, že nad tímhle, jakkoliv některé státy vyjadřují odvážně připravenost tam vojáky poslat, nejsem si vědoma toho, že by na tyto palčivé otázky byla jasná odpověď v tento okamžik.

Je z pohledu české diplomacie potíž, že Američané, jak se zdá, nepočítají s přímou účastí Evropanů na rozhovorech o válce na Ukrajině?

Já si nejsem jistá, že s námi nepočítají ve vztahu k mírovému řešení. Kdyby s námi nepočítali, tak tady Keith Kellogg neobjíždí a neklade nám otázky na tělo.

Čtěte také

Rusku nestačí Bělorusko nebo Pobaltí. K fyzickému vstupu do Evropy potřebuje Ukrajinu, říká Víchová

Teď jsem se ptal přímo na účast při rozhovorech o Ukrajině. A tady přece vámi zmíněný generál Kellogg jasně řekl na Mnichovské bezpečnostní konferenci, že Evropa u toho přímo nebude.

Já nevidím fundamentální problém v tom, že si teď v nějakém okamžiku sednou prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin a budou spolu o něčem hovořit. Protože jsem si naprosto jistá tím, že udržitelné, možná neříkejme ještě mír, ale příměří na Ukrajině a jeho bezpečnostní garance se bez Evropy neobejdou.

A jak říkám, proto taky Američané Evropu objíždějí a kladou nám dotazy, co všechno jsme ochotni pro zajištění toho příměří udělat. Ale my musíme klást ty otázky potom nazpátek, jaká role v tom patří Spojeným státům.

Podmínky Ukrajinců

Postoj české diplomacie od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu byl takový, že je na Ukrajincích, aby si sami stanovili podmínky, za kterých budou ochotní jednat s Rusy. Jsou z vašeho pohledu v souladu s tímto postojem Česka dosavadní snahy Trumpovy administrativy?

Já myslím, že to si musí říct především Ukrajinci. Já předpokládám, že komunikace s prezidentem Volodymyrem Zelenským bude pokračovat tak, jako byla nahozena od prvního setkání před Notre Dame v Paříži.

My necháváme na Ukrajincích, aby si skutečně řekli, co považují za přijatelné, co považují za nepřijatelné. Oni si to sami za sebe říct umí. A umí říct i ne, jak jsme viděli ve chvíli, kdy američtí zástupci odjížděli z Kyjeva se silně proškrtaným návrhem dohody o těžbě minerálů. V tomto ohledu o ně nemám obavy.

Čtěte také

iROZHLAS

Trump chce za každou cenu zastavit válku i na úkor Ukrajiny. Hlavním zájmem USA je Čína, říká diplomat

Jak rozumíte tomu, že prezident Zelenskyj, alespoň podle svých slov, od Američanů neměl informaci, že se na úterý chystá schůzka s Ruskem na úrovni ministrů zahraničí?

O tom bohužel nemám podrobnější informace. To vám v tento moment nejsem schopná okomentovat.

Mimochodem, když jste se zmínila o požadavku na nerostné suroviny ze strany Američanů, jak se na to dívá česká diplomacie?

My se na to díváme se zvědavostí. Není bez zajímavosti, že ona existují i memoranda o spolupráci při těžbě minerálů s Evropskou unií jako součást nějakých dohod, které byly uzavřeny ještě dříve, než s tím přišel Donald Trump. Takže my jsme zvědaví, jak se toto bude vyvíjet.

Není ale zásadní rozdíl mezi Evropany a Američany v tom, že Donald Trump jasně říká, že chce minerály, že chce ukrajinské nerostné suroviny jakožto protislužbu za americkou pomoc?

Určitě je. Ale já bych připomněla, protože se to možná tak nemedializovalo, že první, kdo dal na stůl nabídku spolupráce v oblasti těžby nerostů vůči Američanům, byli Ukrajinci.

To byl jejich chytrý tah, protože věděli, že Trump je člověk transakční, tak jak mu teď všichni říkáme. Hrají to chytře. Oni si sami sedli, zamysleli se, co můžou nabídnout, aby to bylo pro Američany zajímavé v této konstelaci: Máme nerostné suroviny, pojďme se o nich bavit.

Ale jsou natolik hrdá a sebevědomá země, že se o nich nebudou bavit jako ponížený služebníček. A to ani v tomto pro ně těžkém momentu. Ale budou o tom s Američany jednat.