Adam Černý: Harašení Ruska sbližuje Finsko a Švédsko s NATO

9. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Společné švédsko-finské cvičení námořní pěchoty

Po řadu desetiletí si dvě severské země pěstovaly svou neutralitu, i když každá z historicky odlišných důvodů. Finsko v ní vidělo sice obtížný, ale nakonec přijatelný způsob, jak si udržet vnitřní demokratické pořádky i pod tlakem vítězného Sovětského svazu po druhé světové válce, zatímco švédská neutralita se zrodila už po napoleonských válkách.

V obou případech byla za studené války základním prvkem neutrality neúčast v Severoatlantické alianci. Rozpad Sovětského svazu se zdál jen utvrzovat dojem, že tento koncept poskytuje důležité výhody.

Čtěte také

Tento názor se udržel po celou dobu studené války, ke změn však došlo, když putinovské Rusko začalo usilovat o obnovu někdejší sféry svého vlivu, takže se jeho nároky na vlastní bezpečnost střetávají s nároky na vlastní bezpečnost jiných zemí.

Už v poslední dekádě 20. století změnilo koncept své neutrality Finsko, když si podalo přihlášku do Evropské unie – to by Moskva za časů, kdy vůči svému sousedovi v Baltském moři uplatňovala politiku omezené suverenity, neviděla ráda, ale tehdejší ruský prezident Jelcin byl schopen i kývnout na vstup někdejších členů Varšavské smlouvy, včetně Česka, do NATO.

Ruská asertivní politika

Ruská anexe Krymu, které předcházelo vyslání neoznačených ozbrojenců, a podpora separatistů na východě Ukrajiny v roce 2014 přiměly Finsko a Švédsko k úvahám, nakolik jim neutralita zajišťuje vlastní bezpečnost, a aktuální masivní vojenské manévry na ukrajinské hranici tyto pochybnosti ještě posilují. Na konci loňského roku parlament ve Stockholmu schválil největší navýšení obraného rozpočtu za posledních 70 let, který do roku 2025 přibude o 50 procent, a armáda naroste z nynějších 60 tisíc na 90 tisíc vojáků.

Čtěte také

Ještě významnější je posilování vztahů Severoatlantické aliance se stále ještě neutrálními zeměmi. I když Finsko a Švédsko nahlas nemluví o členství v NATO, Moskva pokládala za potřebné obě severské země varovat. Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová se na Štědrý den nechala slyšet, že vstup Finska a Švédska do NATO by měl závažné vojenské a politické následky.

Podobné apriorní omezování těžko mohou vlády v Helsinkách a Stockholmu přijmout. Finský prezident Sauli Niinistö v novoročním projevu zdůraznil, že svobodné rozhodování země zahrnuje i svobodu výběru vojenských spojenectví, a to i pro případ, že by se rozhodla pro členství v NATO.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý

Takovýto krok se v nejbližší budoucnosti nezdá pravděpodobný. Ruská asertivní politika vůči nejbližšímu okolí však už má konkrétní výsledky, i když patrně ne ty, které měla na mysli. Finsko a Švédsko vypracovaly společné vojenské plány pro případ nouzových situací a společně s Norskem uzavřely se Spojenými státy řadu dohod o vzájemném porozumění v oblasti obrany.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

autor: Adam Černý
Spustit audio