Karel Barták: Osm evropských zemí ukázalo směr pro všechny
Ukrajina si zaslouží takový mír, který bude respektovat její nezávislost, svrchovanost a územní celistvost. Evropa je připravena sehrát svou úlohu při vojenském zajištění těchto podmínek. Zároveň musí významně a naléhavě posilovat vlastní obranyschopnost. Tak by se dala shrnout odpověď Spojeným státům formulovaná v pondělí večer v Paříži na krátkém neformálním summitu osmi evropských zemí.
Alespoň podle vyjádření nejvyšších činitelů Evropské unie, NATO, Ursuly von der Leyenové a Marka Rutteho.
Čtěte také
Představitelé nové americké administrativy šokovali Evropu rozhodnutím vynechat ji z jednání s Ruskem o ukončení jeho ukrajinské agrese. Nepočítají ostatně ani se zapojením Ukrajiny.
Francouzský prezident Emmanuel Macron proto logicky a správně svolal naléhavou schůzku lídrů šesti zemí Evropské unie, Velké Británie a šéfů evropských institucí i Severoatlantické aliance.
V sázce je to, zda o osudu evropské země Ukrajiny, která se tři roky statečně brání ruské přesile, bude rozhodováno bilaterálně mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Tedy klasické „o nás bez nás“, které trpce známe z našich dějin.
Trump ohrožuje principy spolupráce
Macronovi a dalším je jasné, že válec jménem Donald Trump už teď ohrožuje základy i principy atlantické spolupráce – Evropa mu může čelit jen rychlou a silnou odezvou.
Čtěte také
Její uspořádání ale není uzpůsobeno těmto okolnostem. V oblasti obrany nemá pravomoci a její rozhodovací procesy jsou zdlouhavé. Vydává se proto na nejistý terén ad hoc jednání.
Pokud má reagovat rychle, je marné svolávat summity všech 27 členských států, obtížně dohadovat společná usnesení a riskovat fiasko kvůli povinné jednomyslnosti.
Z vyjádření maďarských a slovenských představitelů je pravděpodobné, že by obě země nemusely souhlasit s další evropskou podporu Ukrajiny. Pokud tedy prezident Zelenskyj odmítne řešení, na kterém by se mohli případně Trump s Putinem dohodnout.
Čtěte také
Ti, kteří byli v Paříži, dali jasně najevo, že udělají všechno pro to, aby Ukrajině vynahradili americkou pomoc – pokud ji Trump zradí a válka potrvá.
Souhlasí také s nezbytností rychle Evropu vyzbrojit a připravit na novou nebezpečnou situaci. Pověřili šéfku Komise Ursulu von der Leyenovou, aby navrhla způsoby, jak sehnat dodatečné peníze na tyto účely.
Neshodli se naopak v tom, jestli na Ukrajinu vyslat mírové síly. Pro případ, že bude vyhlášeno nějaké příměří. Francie a Británie jsou pro, Německo váhá a Polsko je zásadně proti.
Evropa konečně ukazuje rozhodnost
V tuto chvíli se radujme z toho, že Evropa, a to včetně jaderné mocnosti Británie, ukazuje akceschopnost a rozhodnost. V sázce zdaleka není jen momentální osud Ukrajiny, ale celého projektu evropské integrace, který je Trumpovi solí v očích.
Čtěte také
Buď se Unie rozhádá a rozplizne do bezvýznamnosti, nebo se semkne a rázně se postaví za své zájmy. Nakonec bude celkem jedno, jestli se to stalo ve formátu ad hoc dohod skupin států, či na institucionální bázi řádné schůze Evropské rady. Důležitý je výsledek, nikoli způsob nebo forma.
Z tohoto hlediska není užitečná uražená poznámka Petra Fialy (ODS), že „Evropa po další večeři vážněji brána nebude“. To, co zaznělo minulý týden z americké strany, vyžadovalo jasnou reakci, po které bude, doufejme, následovat také akce.
Její podoba se bude teď rozvíjet a upřesňovat, další země včetně Česka se budou připojovat. Rozhodnutí, která Evropu čekají, budou přelomová a nebývalá.
Stejně originální musí být i způsoby, jak se jich bude dosahovat. Předseda Evropské rady António Costa ostatně upozornil, že jde o začátek procesu, který bude pokračovat „za účastí všech, komu jde o mír a bezpečnost v Evropě“.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
