Petr Janyška: Trumpova studená sprcha ohledně bezpečnosti Evropy
Chaos a totální nejistota, nepředvídatelnost, všechno vzhůru nohama. To všechno teď vnesl do vztahů s Evropou Donald Trump. V minulých dnech vyslal do Evropy svého viceprezidenta a několik ministrů, aby v Mnichově v rámci bezpečnostní konference a částečně i v Polsku nastínili, jak si představuje bezpečnost našeho kontinentu a postoj vůči ruské agresi proti Ukrajině. Která je klíčová pro budoucnost celé Evropy.
Závěr je jednoznačný: USA se vracejí ke své dávné politice izolacionismu a Evropa ať se podle toho zařídí. Neplatí už žádné spojenectví, žádný mezinárodní systém vazeb a aliancí, jsou jen zájmy mocností a byznys.
Čtěte také
USA se budou dohadovat o tváři světa jen s pár velmocemi, podobně jako tomu bylo v Evropě v roce 1815 na Vídeňském kongresu mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem. Ti menší jsou pod Trumpovou rozlišovací schopností.
Hodinu a půl telefonoval s Putinem, po čemž jejich rozhovor interpretoval tak, že Rusové a Američané jsou velké národy a že budou v budoucnu spolupracovat. Ani slovo o tom, že Putin je agresor zodpovědný za vraždění.
Ohledně jednotek NATO nechtěl ministr obrany Pete Hegseth v Mnichově vyloučit, že by mohly opustit v rámci nějaké dohody s Ruskem východní část Evropy. Dokonce zmínil, že během pár let by se Američané mohli stáhnout z Evropy vůbec.
Čtěte také
Po takových slovech je jasné, že NATO přestává být Aliancí jakou jsme znali, že pro USA není důležité a pokud ho Evropané chtějí dál mít, ať si ho platí.
A chce-li Ukrajina americkou pomoc, ať zaplatí svými ložisky nerostného bohatství, zvlášť lithiem, které je klíčovým prvkem pro baterie a tím pro elektromobily. Které vyrábí třeba Trumpův guru Elon Musk. V Polsku je dnes 8 tisíc amerických vojáků a veškeré náklady na jejich pobyt platí polská vláda.
Největší krize mezi Evropou a USA
Ve vztazích Evropy a USA zažíváme snad největší zlom a krizi od 2. světové války. Během jednoho měsíce Trumpova prezidentství se USA staly pro Evropany z nejbližšího spojence nepředvídatelným hráčem.
Čtěte také
Pro všechny evropské politiky to je ohromný oříšek. Navenek se musí tvářit, že nic není tak horké, že Trump to až tak nemyslí, že USA a Evropa jsou vzájemně propojeny jako nikdo jiný.
Většina ale rozumí, že dnešní Trump je pro Evropu velké nebezpečí a že starý kontinent musí držet spolu jako nikdy dřív. Zvlášť když viceprezident Vance řekl, že pro USA jsou větším nepřítelem Evropané než Rusko nebo Čína.
Čtěte také
Aby se Evropané dohodli, jak na americké výroky ohledně bezpečnosti reagovat, svolal hned na dnešek francouzský prezident Macron do Paříže evropské státníky.
Jednat budou i o plánu pro Ukrajinu, protože Trump má záměr Evropu z těchto jednání vyšachovat, jak řekl otevřeně jeho zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Co ta nová situace znamená pro nás? Evropa bude muset vzít svou bezpečnost do vlastních rukou. A je v zájmu státu, aby v tom česká vláda táhla stoprocentně za jeden provaz s ostatními v EU. A aby to vzala za své i opozice.
Znamená to pracovat urychleně na společné evropské obraně, obranném průmyslu, na evropských jednotkách. Jsou to témata, která mnozí čeští politici léta odmítali v naivní představě, že americká přítomnost v Evropě bude věčná. Stačil ale jeden Trump. A jeho výroky je třeba brát doslova.
Americký prezident se bude jistě snažit najít v Evropě trojské koně. My bychom se ale měli držet co nejpevněji v hlavním proudu a nepřipustit žádné chytračení.
Autor je odborník na mezinárodní politiku, bývalý diplomat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
