Trump usiluje o despotický režim, jen si nemůže dovolit tolik jako Putin, zamýšlí se filozof
„Kolektivismus je úpadek. Před ‚my, které má poslání‘ je třeba mít se na pozoru. A takové je ‚rusáctví‘,“ varuje neurolog Jan Payne, vedoucí centra pro bioetiku při Ústavu humanitárních studií na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Podobné nebezpečné kolektivistické rysy má podle něj i politika Donalda Trumpa. „Despotické režimy jsou postaveny na kolektivismu. Individualita je totiž základem demokracie,“ zdůrazňuje v rozhovoru s Barborou Tachecí v Osobnosti Plus.
„V Rusku funguje fenomén kolektivismu, který je strašně nebezpečný. To je samé ‚my‘ a žádné ‚já‘. Postřehl to už ruský spisovatel Jevgenij Zamjatin ve svém románu My, kde ukazuje hrůzu režimu, který se cestou kolektivismu vydává,“ míní Payne.
Všímá si, že s ruským „my“ počítá ve svých románech i Dostojevskij. „Jeho díla jsou ale postavená na individualismu, tím byl obrovským pokrokem,“ dodává.
Čtěte také
V Rusku funguje princip „My jsme velké Rusko, přizpůsobte se nám“, naopak demokracie je postavená na individualismu, srovnává filozof. „Vůbec není náhodou, že Rusové vnímají individualismus jako dekadenci, jako úpadek Západu. Individua vadí totalitním režimům,“ upozorňuje.
„My Američani“
Ve Spojených státech se podle Payna také v poslední době prosazuje fenomén kolektivismu.
„Mnoho Rusů je proti Putinovi, ale když dojde na Krym, tak řeknou, že jim musí patřit. Analogicky, i když v jiném odstínu, je to stejné, jako když Trump hovoří o Grónsku,“ soudí Payne, podle kterého americký prezident usiluje o despotický režim.
„Nemůže si toho dovolit tolik jako Rusko, ale obdivuje totalitní vládce. Obdivuje Kim Čong-una i Putina,“ konstatuje.
Čtěte také
Myslet znamená ptát se
Demokratičnost a individualismus závisí na vzdělání a výchově. „Tam, kde je kvalitní vzdělání a výchova, jako jsou skandinávské země, nehrozí totalita. V Americe je průměrné vzdělání jednotlivého občana špatné, v Rusku katastrofální, proto to tam takhle vypadá,“ domnívá se Jan Payne.
Důležité proto je, aby se lidé učili myslet už od raného věku. „Myslet znamená být ochoten vznášet otázky, zpochybňovat úplně všechno. Když zkouším studenty, tak se jich zeptám: ‚Vy jste mě teď dva semestry poslouchali, jakou otázku byste mi z toho, co jste nastudovali, položili?‘“ uzavírá.
Je podle Jana Payna umělá inteligence inteligentní? A spojil se izraelský národ po útoku Hamásu? Poslechněte si celý pořad. Audio je nahoře v článku.
Související
-
Urban: Politiku zachvátila epidemie bolševismu. Všichni si myslí, že vítěz může potlačit menšinu
„Epidemie bolševismu je výraz, který používám pro formálně demokratické prostředí, které zapomene na ústavu a svobodu institucí,“ vysvětluje Urban.
-
Západní duch je oslabený. Demokratický lídr musí ukázat zuby a být alfasamcem, míní filozof Kroupa
„Tomu jednoznačně prozápadnímu směru, který se hlásí k demokratickým hodnotám, letos hrozí porážka,“ varuje před podzimními volbami do Sněmovny filozof Daniel Kroupa.
-
Západ si neuvědomuje sílu „koalice zla“. Ruská agrese na Ukrajině bude trvat dlouho, soudí Kundra
„Ukrajinci mi často říkali, že reálná pomoc zaostává za rétorikou současné administrativy v USA,“ tvrdí zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Ondřej Kundra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
