Karel Barták: Lídři EU se zavázali dál pomáhat vojensky Ukrajině a podpořit tak NATO
Před debatou o tom, jak vnímají poslední události v Rusku, nechali lídři 27 členských zemí EU na summitu v Bruselu mobilní telefony v šatně; šlo o to se poradit bez nejmenších ruchů zvenčí. Jaký význam může mít přesun náčelníka wagnerovců Jevgenije Prigožina do Běloruska? Přejde tam i část jeho bandy hrdlořezů? A jak vnímat oznámení Kremlu, že do Běloruska přesune taktické jaderné zbraně?
Čtěte také
Nejvyšší politikové zemí, které s Běloruskem sousedí, jsou velmi znepokojeni. „Nemáme vliv na vnitřní dění v Rusku. Naše vlastní rozhodování však máme v rukou. Musíme být ze strany Ruska připraveni na cokoli,“ řekl lotyšský premiér Arturs Karinš.
Shoda panovala v jednom – Prigožinův pokus o vojenský puč svědčí o nejednotě nejvyššího ruského vedení, prasklinách v ruském systému a slabosti prezidenta Putina. „Naše nerozborná jednota kontrastuje s nejednotou Ruska, kterou ukázaly víkendové události,“ napsal ve zvacím dopise předseda Evropské rady Charles Michel.
Ukrajina dostala jasný příslib
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přítomným potvrdil, že na červencovém summitu aliance ve Vilniusu nedostane Ukrajina konkrétní termín přijetí, ale jasný příslib, že se tak stane, jakmile to bude možné. V tuto chvíli je důležitější, abychom se domluvili na soustavných dodávkách zbraní a munice, řekl šéf NATO.
Čtěte také
EU chce v tomto úsilí hrát svou specifickou a konstruktivní roli, při níž se míní zaměřit na budoucnost, tedy na dlouhodobou podporu ukrajinských ozbrojených sil, a to i po skončení války. Tedy nejen okamžité uvolňování prostředků z evropského „mírového nástroje“, ze kterého bylo vyplaceno 5,6 miliardy eur, ale (cituji) „ochota EU a jejich členských zemí přispívat k budoucím závazkům v oblasti bezpečnosti“ ve prospěch Kyjeva, píše se v usnesení.
Podle diplomatů se budou moct země EU rozhodnout, jak se zapojí – dodávkami vojenského zařízení a vybavení, zbraní, výcvikem vojsk, spoluprací v oblasti kybernetické obrany či modernizací ukrajinského zbrojního průmyslu. Šéf Evropské diplomacie Josep Borrell dostal za úkol vypracovat konkrétní návrhy.
Tanec mezi vejci
Ani tak není na první pohled zřejmé, jak se liší vize EU od „bezpečnostních záruk“, které se ve prospěch Ukrajiny chystá formulovat NATO. I když v případě aliance jde navíc o tanec mezi vejci, cílem je co nejvíce uspokojit ukrajinské naděje, aniž by NATO nabídlo plné členství včetně společné obrany a ocitlo se tak ve válce s Ruskem.
Čtěte také
EU nechce zůstat stranou, slibuje plnit paralelně vlastní úlohu; zasloužila se o to především Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron už delší dobu přesvědčuje své kolegy, aby se unie vybavila vlastní „bezpečnostní architekturou“.
Unie tak vysílá na nejvyšší úrovni poselství světu a zejména Rusku: Nejenže nehrozí, že by se v podpoře Ukrajiny vyčerpala či unavila, ale hodlá naopak vojensky pomáhat i dlouhodobě, souběžně s úsilím o obnovu ekonomiky. Zemím, které jsou v první linii případného střetu s Ruskem, však tento pozitivní jazyk nestačí.
Estonská premiérka Kaja Kallasová upozornila, že zatímco vojenské výdaje zemí EU vzrostly mezi lety 1991 a 2021 o necelých 20 procent, Spojené státy je navýšily o 66 procent, Rusko o 292 procent a Čína o 595 procent. I když se unie snaží, nedělá dost. Nestabilní a nepředvídatelné Rusko je dnes ještě nebezpečnější než včera.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
