Petr Hartman: Igor Stříž umožnil předčasnou výměnu nejvyššího státního zástupce
Až na konci března opustí Igor Stříž funkci nejvyššího státního zástupce, bude mít za sebou zhruba polovinu funkčního období. Podle platné novely příslušného zákona by totiž mělo činit sedm let. Igor Stříž tak mohl v křesle šéfa žalobců sedět ještě více než tři roky.
Stačilo, aby hrubě neporušil své povinnosti a neohrozil důvěru ve státní zastupitelství. To jsou důvody, které by mohly podle zákona vést k jeho odvolání.
Čtěte také
Když byl v roce 2021 Igor Stříž jmenován do funkce nejvyššího žalobce vládou Andreje Babiše, byla jeho budoucnost méně předvídatelná. S mírnou nadsázkou řečeno, jeho funkční období se počítalo od jednoho zasedání vlády k druhému.
Podle původní verze zákona ho totiž mohl kabinet kdykoli odvolat na návrh ministra spravedlnosti. Nemusel by se namáhat sdělovat důvody, které by ho k tomuto kroku vedly. Novela příslušného zákona to změnila. Není v ní ale zakotvena povinnost, že nejvyšší státní zástupce musí svůj mandát vykonávat celých sedm let.
Skutečné důvody rezignace?
Stříž už řadu měsíců avizoval, že on tak dlouho dobu ve funkci setrvat nehodlá. Nyní přešel od slov ke konkrétnímu činu a rezignoval. Načasováním demise uvolnil ruce Fialově vládě k tomu, aby dosadila do pozice šéfa žalobců člověka podle svého gusta.
Čtěte také
Ostatně představitelé TOP 09 a někteří občanští demokraté o změně na pozici nejvyššího státního zástupce hovořili ještě před tím, než se dostali k moci.
Přesto Igor Stříž ve funkci vydržel téměř celé funkční období současného kabinetu. Pokud by se rozhodl odstoupit o několik měsíců později, mohl současný kabinet přežít a o jeho nástupci by rozhodovala až po volbách nově složená vláda.
Není proto divu, že po oznámení Střížovy rezignace se otevřel prostor ke spekulacím, jaké jsou skutečné pohnutky jeho předčasného konce. Nakolik jde pouze o rodinné a osobní důvody a nakolik o určitý tlak ze strany politiků, aby z pozice nejvyššího státního zástupce předčasně odešel?
Čtěte také
Jeho předchůdce Pavel Zeman nebyl rovněž odvolán, ale sám pod tlakem rezignoval. Na veřejnosti se tehdy objevovaly různé informace, které poškozovaly jeho pověst. Možná Igor Stříž nechtěl podobné praktiky zažít na vlastní kůži, proto raději „dobrovolně“ vyklidil pole.
Byť s vědomím, že po dobu působení v nejrůznějších pozicích v rámci státního zastupitelství nebylo jeho jméno spojeno s žádným skandálem.
Nejvyšší žalobce v zemi je natolik významná pozice, že politici těžko odolávají pokušení, rozhodovat o jejím obsazení. Proto Babišova vláda pár měsíců před koncem svého funkčního období dosadila do křesla nejvyššího státního zástupce Igora Stříže.
Proto Fialův kabinet rovněž na dohled sněmovním volbám jmenuje do této funkce svého člověka.
Zkrátka ani zákonem dané posílení nezávislosti šéfa státních zástupců na politicích nezaručuje, že v této pozici musí vydržet celých sedm let.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
