Adam Černý: Japonsko se sbližuje s NATO – kvůli Rusku
Přihlášky dvou po desetiletí neutrálních zemí Finska a Švédska do Severoatlantické aliance měly jediný společný důvod – byly reakcí na loňskou agresi putinovského Ruska vůči Ukrajině. Nyní se ukazuje, že tento krok dramaticky porušující mezinárodní právo má důsledky daleko za hranicemi Evropy.
Japonsko jedná s NATO o otevření kanceláře v Tokiu, která by tak byla v Asii její první.
Čtěte také
Sbližování s aliancí bylo patrné už dřív, přepadení Ukrajiny se však stalo impulsem k výraznějšímu posunu.
Mimo jiné i s ohledem na stále těsnější vazby mezi Čínou, která se na východě asijského kontinentu chová stále expanzivněji, a Ruskem, o jehož vztazích s Japonskem nejlépe vypovídá fakt, že mezi nimi ani více než tři čtvrtě století po konci 2. světové války nebyla uzavřena mírová smlouva.
O té se sice ještě před třemi lety jednalo, letos v únoru však Moskva vzkázala, že rozhovory na toto téma nepřipadají v úvahu. Příznačné je, že poté, co v březnu japonský premiér Fumio Kišida překvapivě navštívil Kyjev, dva ruské strategické bombardéry schopné nést jadernou výzbroj hodiny přelétávaly nad vodami u japonského pobřeží.
Jak zintenzivnit vztahy
Na zprávy o možném zřízení kanceláře NATO v Tokiu reagovala podrážděně Čína, která ji vykládá jako důkaz o expanzi Aliance do Asie a obviňuje Spojené státy, že hodlají v indopacifickém prostoru ustavit obdobu NATO.
Tokio takovou kritiku odmítá s odkazem na stále platnou japonskou ústavu, která byla přijata po porážce země ve 2. světové válce a zapovídá mít regulérní armádu, ale pouze ozbrojené složky pod etiketou síly sebeobrany.
Čtěte také
Kromě expanzivní politiky v regionu vládu v Tokiu zneklidňuje, že Peking v konfliktu oficiálně vyhlašuje nestrannost. Odmítá však ruskou agresi odsoudit a čínská komunistickou stranou kontrolovaná média ji domácímu publiku líčí s argumenty převzatými z kremelské propagandy.
Zřízení kanceláře NATO v Tokiu, které má už po desetiletí silné bezpečnostní vazby na Spojené státy, nabízí Japonsku možnost, jak zintenzivnit vztahy s takřka třicítkou evropských zemí, které jsou členy Aliance.
Pro ty bude zase výhodné posilovat vztahy s klíčovou zemí indopacifického regionu, kam se v 21. století přenáší těžiště světové ekonomiky a bezpečnosti.
Zároveň je vidět, že důsledky ruského napadení Ukrajiny se netýkají pouze Evropy, jak se letos v lednu shodl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s premiérem Kišidou, který se loni v Madridu jako první předseda japonské vlády zúčastnil summitu Aliance.
Ustavení kanceláře NATO v Tokiu bude mít nejen praktický význam, ale vytváří i symbolický rámec. Na vrcholnou schůzku sedmi nejvyspělejších zemí světa, která se koná koncem května v Hirošimě, pozvala hostitelská země Volodymyra Zelenského, prezidenta Ruskem napadené Ukrajiny.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
