Jan Vávra: Konec víry v roli byznysu

Tato víra byla nejsilnější v sousedním Německu, ale i naši podnikatelé buď přímo, nebo prostřednictvím německých firem na obchodu s Ruskem slušně vydělávali. Němci podle německého politologa Thomase Risse dokonce věřili v možnost změny pomocí obchodu. My jsme zase byli dost dlouho přesvědčeni, že naše zahraniční politika musí zapomenout na starost o dodržování lidských práv a pracovat na vytváření obchodních příležitostí. Říkalo se tomu ekonomická diplomacie.

Obchodování s autokraty

Čtěte také

Bez explozí a útoků na civilisty. Tak zobrazují ruská média válku na Ukrajině

Tato víra, že čím víc se s nějakou autokratickou zemí obchoduje, tím víc se její společnost liberalizuje, je nyní v troskách. Iluze, že obchodní spolupráce povede i k politické spolupráci a utlumí mocenské choutky autokratů a diktátorů, i představa o unipolárním světě a konci dějin se velice rychle rozplynuly. Podobně jako se rozplývají zisky firem, jejichž byznys byl na ruském trhu závislý. Co je ovšem závažnější, je skutečnost, že jsme v určitých životně důležitých oblastech na obchodu s Ruskem závislí – Česká republika dokonce více než jiní – a že pokračujícími dodávkami třeba zemního plynu pomáháme Putinovi financovat jeho útoky na ukrajinské civilisty.

V současné situaci by bylo užitečné, kdyby nás ruské chování vyléčilo z iluze, že obchod promění vztahy mezi státy a povede je ke spolupráci, podobně jako nás události v Číně měly vyléčit z víry šířené našimi konzervativci, že kapitalismus s sebou automaticky přináší občanské svobody a vládu práva. Režim v Pekingu nás naučil, že kapitalismus může skvěle fungovat i bez svobody slova, občanských a lidských práv a právního státu.

Snaha vydělávat je v liberální společnosti samozřejmě motorem ekonomického růstu a technologického pokroku. Zkušenost s ruskou agresí by nám ale mohla pomoct si uvědomit, že ekonomický růst prosazovaný za každou cenu není perspektivní cesta a že byznys by neměl mít automaticky přednost před hodnotami demokratické společnosti, jako je svoboda, vláda práva a respektování občanských a lidských práv.

Konec globalizace?

Čtěte také

Petr Janyška: Evropská unie reaguje na ruskou agresi

Dlouhá desetiletí jsme profitovali ze světa, který byl vzájemně propojený, a my jsme věřili, že přes drobné rozdíly a spory budou všichni spolupracovat a hrát podle jedněch pravidel. To všechno měla zajistit globální obchodní výměna.

Zdánlivě iracionální vpád ruského diktátora do sousední země svět okamžitě rozdělil. Na jedné straně stojí západní liberální demokracie a na druhé straně autokratické země, tedy Rusko s Čínou. Je to návrat k bipolárnímu světu, o kterém jsme si mysleli, že je díky vítězství liberální demokracie a díky mezinárodnímu obchodu překonaný.

V jistém smyslu bude nyní svět přehlednější a čitelnější – po tom se některým odpůrcům globalizace stýskalo. Zároveň bude také budoucnost mnohem nejistější. Ta nejistota ovšem pramení z toho, že jsme s překvapením zjistili, že lidská povaha zůstává nezměněna a že vedle boje pravdy se lží jde i o boj dobra se zlem.

Jan Vávra|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Neměli bychom ale propadat hněvu nad slabostí liberální demokracie. Spíše využijme této situace k připomenutí si hodnot, na kterých je naše civilizace postavená.

Autor je komentátor Českého rozhlasu