Jiří Leschtina: Proč česká opozice sází na rozleptávání důvěry ve férovost voleb?
Ačkoliv nás od voleb do Sněmovny dělí necelé čtyři měsíce a kdoví, co se ještě může přihodit, jedno je jisté: Ubíráme se k nejvíce zpochybňovaným volbám od roku 1989. Ještě nikdy jsme nebyli svědky tak systematického a dlouho předem rozpoutaného nahlodávání důvěry ve spolehlivost našich volebních mechanismů.
Čím dál víc je zřejmější, že i do Česka dorazila vlna zpochybňování legitimity volebního procesu, kterou už v roce 2016 rozpoutal Donald Trump, když jeho webové stránky po několik měsíců vyzývaly: „Pomozte mi zabránit podvodnici Hillary, aby tyhle volby zfalšovala.“
Čtěte také
U nás se v roli rádoby trumpovského zvěstovatele volebních manipulací nepřekvapivě objevil Miloš Zeman.
Exprezident na nedávném setkání s občany nastínil blud, že volby zneplatní Baxův Ústavní soud na základě podnětu šéfa BIS Zdeňka Koudelky. Z téhle fantasmagorie ovšem do daleka čiší snaha alespoň nějak si kopnout do obou osobností, které se dokázaly vzepřít autoritářským i kolaborantským avantýrám zemanovského Hradu.
Rozleptávání důvěry pokračuje
Na rozleptávání důvěry v nezpochybnitelnost voleb ale pracuje i Andrej Babiš (ANO). Kupříkladu když při jednom svém řečnění ve Sněmovně rádoby jurodivě utrousil, že Ústavní soud zruší volby, když vyhraje ANO, protože „Schillerová dělala hranolku na TiToku“.
Čtěte také
Tvrdý útok na regulérnost voleb podnikla opozice v rámci svého boje proti uzákonění korespondenční volby. A to když shledávala popření některých ústavních principů v hlasování poštou, které bez větších problémů po desítky let probíhá už ve 23 státech Evropské unie. Alena Schillerová dokonce obvinila vládu, že hledá způsob, jak ukrást volby.
Co je ale stěžejním motivem populistů, krajní pravice i levice k zpochybňování férovosti voleb? Jen zčásti asi jde o to, že se v předstihu připravují na to, aby v případě prohry mohli hřímat o podvodu a ukradených volbách. Což do krajnosti dovedl Trump, když dokázal podnítit dav svých voličů k útoku na budovu amerického Kongresu.
Čtěte také
Napadání voleb je součástí hlubšího úsilí o podkopání důvěry ve stát a erozi demokratických hodnot. Jde o to znejistit společnost vyvoláváním chaosu, paranoidních strachů a pocitů marnosti, že na hlasu voličů v konečném důsledku nezáleží.
Rozloženou společnost pak mohou autoritáři snadněji ovládat a sevřít do kleští manipulací i mobilizací proti smyšleným nepřátelům včetně únosců voleb.
Strach...?
Jakýkoliv strach z manipulace voleb, z nichž podle průzkumu agentury STEM podezírá vládu polovina Čechů, je ovšem zcela iracionální. Odolnost českého volebního systému zůstává robustní.
Především proto, že hlasování probíhá v tisících volebních okrscích, pod dohledem komisí, do nichž se může zapojit každý občan včetně členů jakékoliv politické strany.
Výzkumníci ale také zjistili, že se téměř 40 procent občanů obává, že volby se stanou terčem dezinformačních kampaní a kybernetických útoků ze strany Ruska. Což jsou ovšem strachy, které mají proklatě racionální jádro. Tím spíš, když pro tuhle hybridní invazi kypří půdu Kremlu i česká opozice zpochybňováním férovosti podzimních voleb.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
