Jan Fingerland: V Americe (už zase) léčí zánět kyselinou
Spojené státy nepotřebují Čínu nebo Rusko jako nepřátele. Jak se ukazuje na případu nepokojů v kalifornských městech, bohatě si vystačí s vlastními zdroji. V Los Angeles a poté i v San Franciscu se odehrávají už od pátku protesty, které místy přerostly do násilných nepokojů, včetně blokování silnic a útoků na policisty a policejní vozy. Příčinou byly zátahy amerických úřadů proti ilegálním přistěhovalcům.
Čtěte také
Americký prezident Donald Trump nejdříve povolal Národní gardu, což se v Americe děje výjimečně, a ještě výjimečnější je, když prezident gardu povolá bez koordinace, nebo dokonce proti vůli příslušného guvernéra. Tím je v případě Kalifornie Gavin Newsom.
Ještě silnějším kalibrem je povolání několika set příslušníků námořní pěchoty. Tím dochází k extrémní situaci, kdy je proti občanům státu postavena jejich vlastní armáda, což je možná nelegální, ale nepochybně to proráží určitou psychologickou bariéru.
Politické zájmy
Není samozřejmě bez ironie, že sám Trump kdysi pomáhal vyvolat ještě závažnější bezpečností krizi poté, co odmítl uznat svou volební porážku a nechal dav napadnout washingtonský Capitol.
Čtěte také
Donald Trump situaci pravděpodobně záměrně hrotí, potíž je, že pravdu nemá ani Newsom a starostka Los Angeles Karen Bassová. Ti tvrdí, že situaci měli pod kontrolou, což zjevně není pravda. Oba jsou navíc zatíženi špatným dojmem, který jejich úřad vyvolal během zvládání loňských rozsáhlých požárů.
Věc získává na politické brizanci už jen tím, že se jedná o velkou a lidnatou Kalifornii. Je to stát, který nyní i tradičně řídí demokraté. A také stát na jedné straně bohatý, a současně zatížený řadou sociálních a jiných problémů, které souvisejí s vysokým počtem přistěhovalců, včetně ilegálních.
Trumpovi kritici tvrdí, že se vysláním ozbrojených složek nebo rozdmýcháním problému snaží nějak trestat liberální stát, a jde tedy prý o konflikt MAGA Washingtonu s duhovou Kalifornií. Trumpovi kritici také tvrdí, že jeho imigrační politika je neúspěšná, protože vyhošťuje méně lidí než před ním Joe Biden, pak je ale současně těžké tvrdit, že Trumpův přístup je nějak drastičtější ve srovnání s minulostí a nějak tedy ospravedlňuje současné protesty.
Čtěte také
Současně platí, že jak Newsom, tak Bassová mají své politické zájmy, a to nejrůznějšího druhu, vůči publiku doma v Kalifornii, tak i ve vztahu k Washingtonu, zejména tomu Trumpovu.
Newsom je například jedním z potenciálních uchazečů o demokratickou nominaci pro příští prezidentské volby a vše, co dělá, dělá i s touto perspektivou. Do debaty se zapojila i bývalá viceprezidentka a minulá demokratická kandidátka Kamala Harrisová. Ta napadla Trumpa s tím, že nepokoje vlastně rozdmýchal on.
Neradostné vyhlídky
Sama Harrisová se zatím nerozhodla, jestli se bude znovu ucházet o demokratickou kandidaturu do Bílého domu, tedy jaksi i proti Newsomovi, anebo naopak zda nepůjde snazší cestou a nebude se snažit v bezpečně demokratickém státě současného guvernéra nahradit ve funkci.
Čtěte také
Na slova Kamaly Harrisové na twitteru neboli X kriticky zareagoval šerif kalifornského okresu Riverside County Chad Bianco, který demokraty obvinil ze špatné politiky a poukázal na to, že i šéf losangeleské policie prohlásil, že jeho lidé už situaci nezvládají. Ovšem Bianco má také své cíle – i on chce v příštích volbách kandidovat na kalifornského guvernéra.
Současné dění působí na pozorovatele povědomě, protože se znovu opakuje stejný vzorec. V Americe vznikne krize, která má příčiny v dlouhodobě neřešených problémech, mnohdy skutečně vinou etablovaných demokratů, ať jde o byrokracii nebo woke hnutí na univerzitách.
Na tento zánět reaguje současná MAGA republikánská strana, ovšem nikoli léčbou pomocí pomyslných „politických antibiotik“, ale kyselinou sírovou, takže se vše ještě zhorší.
Poslední zprávy hovoří o tom, že nepokoje se rozšířily do dalších států. Červen roku 2025 možná vstoupí do amerických dějin více, než se ještě před pár dny zdálo.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
