Petr Janyška: Evropská unie reaguje na ruskou agresi

Výsledkem je jednotné stanovisko všech dvaceti sedmi zemí, které nikdo z nich nezpochybnil. Znamená naprosté odsouzení Ruska a také Běloruska jako útočníků a žádost o okamžité ukončení agrese a opuštění území Ukrajiny. Znamená závazek další pomoci Kyjevu, ať už dodávkami zbraní, financí, nebo humanitární formou včetně dočasné ochrany všech ukrajinských utečenců na území států EU. A masivní pomoc při rekonstrukci Ukrajiny, jakmile válka skončí.

Ukrajina v Evropě

Čtěte také

Karel Barták: Ruská agrese urychlila přípravu „strategického kompasu“ aneb koncepce společné evropské obrany

Znamená také zvýšenou a rychlou pozornost ukrajinské žádosti o přijetí do Unie. „Ukrajina patří do naší evropské rodiny,“ stojí v závěrečném prohlášení. Neznamená to však kladnou odpověď na žádost prezidenta Zelenského o urychlené přijetí nějakou zvláštní procedurou, jak o ně Unii nedávno požádal. V tom bude summit pro Zelenského, který už čtrnáct dní téměř nespí a stále zoufale žádá zahraničí o pomoc, studenou sprchou. Jiná odpověď se ale nedala čekat.

Ve věci rychlého přijetí nebyly všechny státy na summitu zajedno. Západní Evropa, především Německo, Francie, Itálie, Holandsko a další, byly pro opatrný postup, státy na východ od Německa včetně Česka naopak urychlené přijetí podporovaly.

Jak řekl na summitu Macron: „Nelze začít přijímací řízení se zemí, která je ve válce. Ale musíme jí nechat otevřené dveře.“ Pro Ukrajince by takový krok určitě znamenal neobyčejnou morální vzpruhu, můžeme ale předpokládat, že vstupní jednání s Unií by válku nezastavila. Naopak, mohlo by to na Putina zafungovat jako červený hadr a agresi by jen vystupňoval. Ukrajinci ovšem mají už skoro deset let asociační dohodu s EU – to jim umožňuje cestování do Evropy nebo volný obchod.

Čtěte také

Vstoupí Ukrajina do Evropské unie?

Přijímání do Unie má pevná pravidla a včerejší summit je nehodlal porušit. Vesměs trvá roky, dotyčný stát se nejdřív musí srovnat s unijní legislativou a standardy. A je pravda, že dnešní Ukrajina jim v mnoha ohledech neodpovídá, včetně soudnictví nebo korupce. Víme ale, že jim nedostojí ani řada dnešních členů.

Další pomoc

Unie na summitu deklarovala další všestrannou pomoc Ukrajině, mají přijít další protiruské sankce. A co je neobyčejně důležité, Unie bude dál podporovat Ukrajinu vojenskými dodávkami. Je to vůbec poprvé v dějinách, kdy něco takového činí. A vojenský materiál za téměř půl miliardy eur není maličkost.

Summit byl zároveň krokem k evropské autonomii nebo, jak řekl prezident Macron, k evropské suverenitě – to je ostatně jeho dlouhodobý cíl. Jednalo se o tom, že Unie musí nalézt nezávislost v oblasti energií, obrany, čipů i potravin. Ukrajina je velkým vývozcem obilí a kukuřice po celé planetě a neúroda způsobená ruskou agresí může pro svět včetně Afriky znamenat za rok ohrožení.

Petr Janyška|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Vzrušená debata se na summitu vedla ohledně závislosti na ruském plynu a ropě. Všichni si uvědomují, že musí přestat. Baltské státy a Polsko žádaly úplné embargo, Německo a Itálie byly vzhledem ke své závislosti na těchto surovinách proti. A také premiér Orbán, který řekl, že to „nemohou zaplatit maďarské rodiny“. Macron jako předsedající Unii ovšem prohlásil, že by ta závislost měla skončit v roce 2027. To je téměř zítra a bylo by to velkou geopolitickou změnou.

Autor je publicista a bývalý diplomat