Ondřej Vaculík: Co bude s mostem v Praze pod Vyšehradem?
Spor o osud železničního mostu v Praze pod Vyšehradem řeší odborníci. Na jedné straně jsou experti ze spolku Nebourat, kteří dokazují, že současný dvojkolejný most železniční dopravě postačuje a mohl by převézt 17 vlaků za hodinu v jednom směru. To je expertům ze Správy železnic málo, protože podle nich těch vlaků reálně bude 20.
Pochopili jsme, že Správě železnic jde o to za každou cenu budovat nový most, který by měl mít tři koleje – a když chce tři koleje, musíme mít nový most.
Čtěte také
Jako by Správa železnic nebrala v úvahu zdvojkolejnění branického železničního mostu, což umožní několikanásobně vyšší průjezdnost proti současnosti, kdy frekvenci omezuje dlouhý úsek pro možnost křižování vlaků na jednokolejce.
Problém podle mého netkví v počtu vlaků převedených přes Vltavu, ale v průjezdnosti vinohradských tunelů, možná i v kapacitě Hlavního nádraží. Už teď bývají tunely, zvlášť ten pro západní dráhu, mírně přiucpané. Vlaky v nich čekávají, až se za tunelem na vinohradské straně uvolní koleje.
Odborníci?
Neduhem dopravních expertů – až na výjimky –, je, že nemají praktických poznatků. Protože sami vlakem nejezdí a všechno řeší toliko teoreticky. Být na jejich místě, stoupl bych si v oranžové vestě právě k vinohradskému tunelu a sledoval chování vlaků. Museli by stejně jako já dospět k závěru, že tím úzkým hrdlem není železniční most, ale ony tunely a stísněné jižní zhlaví Hlavního nádraží.
Čtěte také
Přenechávat rozhodnutí dopravním expertům znamená nejen zbavit se odpovědnosti za osud historického mostu, ale zejména se smířit s tím, že původní most bude zbourán.
Rozhodnutí nemá být technické, ale společenské: Praha má čtyři železniční mosty přes Vltavu.
Nejstarší, vzorně rekonstruovaný kamenný Negrelliho viadukt z poloviny 19. století. Pak ocelový nýtovaný železniční most pod Vyšehradem z přelomu 19. a 20. století, následuje rovněž ve své době originální železobetonový most v Braníku z konce 50. let, a čtvrtý most je už novodobý, a to mezi Holešovicemi a Trojou.
Čtěte také
Už to je historicky, technicky i architektonicky unikátní sestava. Navíc se současným mostem pod Vyšehradem se Pražané za víc než sto let sžili, jako by to byl jejich most, a pokládají ho za součást historické Prahy.
Proti jeho rekonstrukci by rozhodně nebyl nikdo. Nový most naopak všechny tyto historické i estetické souvislosti zruší a rozdělí společnost na odpůrce nového mostu a jeho zastánce. A přitom funkce mostu zůstane stejná.
Stavba nového mostu přinese víc rozladění, než obnova mostu původního. Jako symbolu ohleduplnosti a citu pro historii.
Radost ze zdařilé rekonstrukce budou sdílet všichni. Rozhodnutí o osudu mostu tedy není na technokratech, ale na politicích. Oni by měli vědět, co společnosti prospěje víc.
Autor je spisovatel
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
