Karel Barták: Borrell nepochodil se sankcí na Izrael. Nejednota postojů zemí Unie trvá
Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell nepochodil s návrhem, aby EU zmrazila „politický dialog“ s Izraelem, který je součástí vzájemné asociační dohody. Nepovedlo se mu tak ani na závěr jeho pětileté kariéry v čele evropské diplomacie zasadit aspoň symbolickou ránu izraelské vládě, která podle jeho názoru postupuje pásmu Gazy nepřiměřeně, v rozporu s mezinárodním právem a dopouští se etnického čištění.
Proti návrhu byla podle samotného Borrella většina ministrů zahraničí „sedmadvacítky“. Rozhodně ho odmítalo také Česko. Ministr Lipavský k pokusu podrážděně řekl, že nedává žádný smysl. Sám Borrell se hájil tím, že mu nešlo o nic praktického – asociační dohoda mezi EU a Izraelem stejně nefunguje.
„Změnilo by to něco? Nikoli. Uškodilo by to Izraeli? Nikoli. Ale byl by to politický signál,“ vysvětlil odcházející evropský šéfdiplomat novinářům.
Válka proti dětem?
Právě proto, že to bylo v tomto formátu zřejmě naposled, upozornil na fakta z Gazy, která zůstanou jako memento pro historii. 70 procent z více než 40 tisíc civilních obětí představují ženy a děti. Průměrný věk mrtvých je pět let.
Čtěte také
„Tohle je válka proti dětem,“ poznamenal Borrell a upozornil na miliony lidí bez střechy nad hlavou, na šílený hlad, prostě „utrpení desetitisíců lidských bytostí v nepředstavitelných podmínkách“.
Španělský politik si zřejmě myslel, že apokalyptické záběry z pásma Gazy plus neochota izraelské vlády pustit do enklávy dostatek humanitární pomoci, pohnou některé vlády, aby vůči Izraeli přitvrdily. Už před časem požádaly Španělsko a Irsko předsedkyni Komise Ursulu von der Leyenovou, aby prověřila, zda nastaly podmínky pro zmrazení asociační dohody, jak to předpokládá její článek dva v případě porušování lidských práv.
Nedočkaly se však odpovědi. Bylo veřejným tajemstvím, že si Borrell se šéfkou Komise v této věci nerozumí.
Izrael masakruje civilisty?
Přestože Izrael do pásma Gazy nepouští novináře, přibývá svědectví o takových hororech, že se tím mezinárodní společenství včetně Západu bude dřív či později muset stejně zabývat.
Čtěte také
Je jasné, že izraelská odveta za zmasakrování 1,2 tisíc izraelských občanů loni 7. října není ani přiměřená, ani se neděje s ohledem na civilní obyvatelstvo. Navíc přibývá informací, že podobně bezohledně si vůči civilistům počínají izraelské jednotky také v Libanonu, zejména při razii proti hnízdům hnutí Hizballáh na jižním předměstí Bejrútu.
Jan Egeland, bývalý ministr a nyní předseda norské rady pro uprchlíky, hlásil z Gazy minulý týden: „Vidím ničení, které překračuje nepředstavitelné. Je to zničení celé společnosti o víc než 2 milionech osob namačkaných na velmi omezeném území. V žádném případě nejde o nutnou obranu.“
A izraelský deník Haaretz v úvodníku 6. listopadu vyjádřil obavu, že se touha po pomstě proti Hamásu zvrhla v brutální a bezuzdnou válku, která je „hrubým porušením válečného práva a, co je hlavní, zůstane jako trvalá morální skvrna pro celou zemi“.
Čekání na Trumpa
Evropská unie se zatím drží své mantry, že si přeje existenci židovského a palestinského státu – na tom se její členové zatím shodují. Neopakují to však, protože vyčkávají, jak se začne od ledna chovat vůči tomuto konfliktu americký prezident Donald Trump.
Lidi, které nominoval do vysokých funkcí, jsou vesměs krajní jestřábi, kteří podporují likvidaci Gazy a fandí i konečné okupaci západního břehu Jordánu.
Není tedy vyloučeno, že za pár měsíců bude už i omleté „řešení v podobě dvou států“ vypadat ještě více jako chiméra, definitivně nesplnitelné přání.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.