Jiří Pehe: Trump testuje limity své moci
Hlavním kritériem, kterého se vítěz prezidentského klání ve Spojených státech Donald Trump drží při výběru členů své budoucí administrativy, je zjevně loajalita. Na rozdíl od roku 2016, kdy vyhrál poprvé, není mezi lidmi, které zatím nominoval do vysokých funkcí, téměř nikdo, kdo by mohl korigovat jeho případná chybná rozhodnutí.
Čtěte také
Nejvíc rozpaků mezi nominovanými členy Trumpovy příští administrativy budí čtyři jména: Pete Hegseth, který by se měl stát ministrem obrany, Robert F. Kennedy, navržený do čela ministerstva zdravotnictví, Matt Gaetz, který by měl vést ministerstvo spravedlnosti, a Tulsi Gabbardová, která by měla stanout v čele ministerstva kontrolujícího tajné služby.
Silné emoce také budí nominace miliardáře Elona Muska do čela ministerstva pro efektivitu vlády, ale tato pozice nepodléhá na rozdíl od čtyř zmíněných schválení Senátu.
Sexuální obtěžování u dvou kandidátů
Hegseth, válečný veterán a moderátor televizní stanice FOX News, čelí obviněním, že se měl v roce 2017 dopustit sexuálního útoku. On sám útok popírá, ale se ženou, která ho z útoku obvinila, se finančně vyrovnal výměnou za slib mlčenlivosti. Údajně proto, že nechtěl, aby případný skandál ohrozil jeho pozici televizního moderátora.
Čtěte také
Obviněním ze sexuálně nepřístojného chování, včetně pohlavního styku s nezletilou dívkou, čelí i Gaetz, kterého vyšetřovalo jak kvůli těmto obviněním, tak kvůli možnému užívání drog a nelegálnímu přijímání darů, ministerstvo spravedlnosti. To kvůli nedostatku důkazů vyšetřování sice zastavilo, ale Gaetze dál vyšetřoval etický výbor Sněmovny reprezentantů.
Poté, co ho Trump nominoval na post ministra spravedlnosti, a Gaetz vzápětí rezignoval na post člena Sněmovny, bylo vyšetřování komise ukončeno. Jenže zprávu komise chtějí nyní vidět senátoři, kteří budou o nominaci Gaetze rozhodovat, čemuž se Trumpovi loajalisté v dolní komoře Kongresu snaží zabránit.
Senátoři budou muset také posoudit, jestli se ministrem zdravotnictví může stát Kennedy, který šíří konspirační teorie a odmítá vakcinaci. Anebo zda má stát v čele ministerstva kontrolujícího americké tajné služby Gabbardová, která proslula obhajobou ruské invaze na Ukrajině s tím, že Rusko k ní bylo vyprovokováno Severoatlantickou aliancí a Ukrajinou.
Test loajality Senátu?
Trumpovy některé nominace jsou natolik provokativní, že se řada předních amerických politických analytiků ptá, jestli nejde z jeho strany o test loajality Senátu. Republikáni v něm mají sice většinu dvaapadesáti křesel, jenže hned několik republikánských senátorů se k Trumpovým nominacím postavilo kriticky.
Čtěte také
Pro Trumpa může být jednání Senátu o jeho nominacích užitečným testem. Protože ve své snaze zajistit si co největší moc, potřebuje zjistit, kteří republikánští senátoři nejsou vůči němu plně loajální.
Jelikož senátoři jsou voleni na šest let, ti, kteří byli zvoleni ve volbách na začátku listopadu se totiž ve svých rozhodnutích mohou dívat už za obzor jeho čtyřletého prezidentství.
Navíc i mezi senátory, kteří byli zvoleni v minulých letech, je několik, kteří si drží odstup od Trumpova hnutí MAGA – tedy hnutí Udělejme Ameriku opět velkou. Pro Trumpovy ambice vládnout pevnou rukou je tedy zásadní, aby se senátoři nespokojení s jeho nominacemi, nakonec podvolili jeho vůli.
Stačí tři hlasy...
Nebude to mít ale snadné, protože nominace kritizují těžké váhy, jako jsou bývalý lídr republikánů v Senátu Mitch McConnel a senátorka za stát Maine Susan Collinsová. A protože demokratičtí senátoři budou ve svém odporu k Trumpovým nominacím jednotní, stačí k zamítavému rozhodnutí Senátu pouhé tři republikánské hlasy.
Jisté je, že to, jak se republikánská většina v Senátu zachová, bude mít zásadní vliv na to, jak velkou moc bude Trump mít přinejmenším do voleb do Kongresu v roce 2026.
Pokud se republikánští senátoři teď Trumpovi zcela podvolí, bude vzhledem k republikánské většině ve Sněmovně reprezentantů a konzervativní většině v Nejvyšším soudu jeho moc v podstatě neomezená.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
