Jan Jůn: Je Británie dostatečně aktivní ohledně pomoci Ukrajině proti ruské invazi?

27. únor 2022

Ještě nedávno se mohlo zdát, že Británie je natolik absorbována vlastními problémy, včetně policejního vyšetřování premiéra Borise Johnsona a pobrexitových komplikací, že mezinárodní scéna nehrála patřičně významnou roli.

Když ruská invaze na Ukrajinu opravdu začala, v Londýně a Manchesteru se konaly protestní demonstrace a po Johnsonově tvrdém odsouzení ruského prezidenta Vladimira Putina ve sněmovně vládním prohlášením došlo k nebývalému jevu: Johnson začal vystupovat jako opravdový premiér a jak vládnoucí konzervativci – brexitáři či proevropané –, tak i opoziční strany svorně podpořili vládní návrh sankcí proti ruským bankám i oligarchům.

Tvrdé sankce

Čtěte také

Dokonce navrhovali sankce zpřísnit zákazem ruské propagandistické televize RT – i s pořadem bývalého vůdce skotských nacionalistů, tedy prý „užitečného idiota“ Alexe Salmonda. Poslanci také požadovali konfiskaci majetku ruských oligarchů, získaných miliardovým praním peněz v Londýně, a mezi jiným prý i Putinových.

Požadovali také vyloučení Ruska z mezibankovního telekomunikačního systému SWIFT, přes ujištění amerického prezidenta Joea Bidena, že toho nebude zapotřebí, protože schválené sankce odříznou ruské banky od toku valut.

Jedinou skupinu vyjadřující nesouhlas tvořilo 14 ultralevicových labouristických poslanců z bývalého vedení strany za Jeremyho Corbyna, kteří ale po hrozbě pozastavení členství nesouhlas odvolali.

Premiér Johnson pak prohlásil, že je rozhodnut, že Putinova strategicky pochybená invaze „musí selhat“, a začal pro vyloučení Ruska ze SWIFTu lobbovat mezi členy NATO. Ohlásil také zdvojnásobení počtu vojáků britské jednotky v Estonsku, plus vyslání další tisícovky vojáků do východní Evropy. Navíc poslal do Středomoří raketový torpédoborec a posílil letecké patroly hranic NATO o čtyři další stíhačky Typhoon.

Dodávky zbraní

Čtěte také

Hlavně ale šlo o zásilky zbraní, poté co už před měsícem poslal velmi aktivní ministr obrany Ben Wallace 2000 přenosných protitankových raket ukrajinské armádě, a to jako zástupce vůbec první země NATO. Wallace si svými rozhodnými organizačními kroky i označením Putina za pomatence už vysloužil oblibu obyčejných Britů i médií.

Britové nyní připravují zásilky neprůstřelných vest a družicových telefonů pro případ vypnutí internetu a také přenosných raket typu Stinger, tolik účinných během ruské okupace Afghánistánu, a Wallace měl mít podíl na rozhodnutí Dánska poskytnout jich 200 Ukrajině.

Vláda mezitím požádala petrolejářskou firmu BP s pětinovým podílem v ruském Rosněftu, aby se jej zbavila a ohlásila osobní sankce nejen proti ruským činitelům, ale i proti Putinovi a jeho ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi. Ministr Wallace pak zorganizoval skupinu 27 dárcovských zemí, včetně Spojených států, aby přispěly Ukrajině obrannými zbraněmi i zdravotnickým materiálem.

Jan Jůn

V pátek, jak obdiv k účinné obraně ukrajinské armády vůči přesile vzrostl v médiích i mezi Brity, Johnson oslovil v televizním poselství Rusy a prohlásil v ruštině: „Nevěřím, že tato válka je vedena vaším jménem.“ A dodal, že Putinovy akce už vedou k izolaci Ruska ve světě. Poslal také poselství „hrdinným obráncům Ukrajiny“.

Británie tedy zjevně hraje v aktivitách na pomoc Ukrajině prim a to je velmi potěšitelné.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Jůn
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.