Kdyby teď dodaly USA zbraně Kyjevu, staly by se účastníkem války? Spojené státy debatují o pomoci
Ve Washingtonu se v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině diskutuje o plánech na podporu případného ukrajinského hnutí odporu. Někteří představitelé administrativy prezidenta Joea Bidena se ale obávají, že Američané by se tak z právního hlediska stali spoluúčastníkem války proti Rusku, což by dále zvýšilo napětí mezi oběma jadernými mocnostmi. Ve své analýze se touto otázkou zabývají redaktoři serveru Foreign Policy Jack Detsch a Robbie Gramer.
Někteří Bidenovi spolupracovníci během loňského roku opakovaně varovali před vojenskými akcemi, které by mohly neúmyslně zvýšit napětí ve vztazích s Moskvou. Prezidenta Bidena to vedlo k tomu, aby dodávky amerického válečného materiálu Ukrajině dočasně pozastavil.
Čtěte také
Americká diskuse vychází z předpokladu, že ukrajinská vláda prezidenta Volodymyra Zelenského může v důsledku ruského pochodu na Kyjev brzy padnout. Někteří prezidentovi spolupracovníci se domnívají, že kdyby k tomu došlo, Biden by měl požádat o schválení dodávek Kongres.
Mezi odborníky na mezinárodní právo se totiž objevuje názor, že zbraňové dodávky během aktivní fáze války by Rusku umožnilo tvrdit, že Spojené státy jsou účastníkem konfliktu. Otázkou je, jak daleko by pak Moskva zašla.
Ve fázi zrodu
Čtěte také
Úředníci americké vlády a asistenti kongresmanů vysvětlují, že plán na ozbrojování ukrajinského hnutí odporu je teprve ve fázi zrodu. Bidenova administrativa zatím diskutuje o tom, jakým způsobem by Spojené státy zbraně případnému hnutí odporu dodávaly. Už před zahájením ruského útoku se americké vedení zabývalo také otázkou, jak Ukrajinu zásobovat zbraněmi, pokud bude v důsledku konfliktu uzavřen ukrajinský vzdušný prostor.
Podle magazínu Foreign Policy někteří úředníci uvádějí, že Národní bezpečnostní rada plány amerického ministerstva obrany na ozbrojování Ukrajinců nevylučuje. Nicméně zároveň prý klade otázky o tom, jak a kdy bude tato pomoc poskytnuta, kdo ji bude mít na starosti a proč budou Ukrajinci zbraně potřebovat.
Administrativa prezidenta Bidena zatím Ukrajině poskytla vojenskou pomoc v hodnotě 600 milionů dolarů, tedy v přepočtu za víc než třináct miliard korun. A to od chvíle, kdy Rusové v loňském roce začali soustřeďovat své síly u ukrajinských hranic.
Administrativa dodávky dvakrát dočasně pozdržela, konkrétně v dubnu a prosinci.
Mezi představiteli americké vlády se ale najdou také skeptické hlasy. Národní bezpečnostní rada se během minulého roku dvakrát vyslovila proti poskytování vojenské pomoci Ukrajině kvůli obavám, že by tento krok mohl zvýšit napětí a dál vyhrotit situaci ve vztazích s Ruskem. Administrativa proto dodávky dvakrát dočasně pozdržela, konkrétně v dubnu a prosinci.
Podle mluvčího Národní bezpečnostní rady Spojené státy „plánují řadu opatření“, aby tak ukrajinskému lidu poskytly podporu tváří v tvář ruské invazi.
Připravit Ukrajince na odpor
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba během minulého týdne, tedy ještě před začátkem ruské agrese, oznámil, že Ukrajina chce bojovat „o každou píď země, o každé město a každou vesnici. Až do vítězství.“
Čtěte také
Zákonodárci z řad Republikánské strany očekávají, že konflikt na Ukrajině přejde do vleklé fáze. Bidenova administrativa by se podle nich měla Ukrajince začít připravovat na odpor proti ruským okupačním jednotkám. Proto republikánští kongresmani navrhli legislativní balíček, který by pro Spojené státy připravil politický rámec, umožňující podporovat ukrajinské hnutí odporu.
Podle vysoce postaveného zdroje z Kongresu budou jeho příslušníci pravděpodobně potřebovat protiletadlové střely Stinger, miny, pušky, komunikační techniku a přístup k informacím americké rozvědky, který by jim umožnil vyhýbat se ruským útokům.
Americké speciální jednotky a také agenti CIA se podle magazínu Foreign Policy na výcviku ukrajinských sil podílely už od ruské anexe Krymu a vzniku separatistických hnutí na východě Ukrajiny. A dá se prý konstatovat, že příslušníci americké armády mají o schopnostech ukrajinských sil vysoké mínění.
Válka bez souhlasu Kongresu?
Zákonodárci ve Washingtonu během posledních let zároveň intenzivně debatovali o tom, jestli by neměli omezit pravomoc prezidenta zahájit vojenskou akci v zahraničí bez předchozího souhlasu Kongresu. Příznivci těchto snah tvrdí, že během předešlých desetiletí prezident získal větší možnosti vést válku bez souhlasu Kongresu, než ústava Spojených států dovoluje.
Čtěte také
Tento týden v úterý zaslali republikánští kongresmani Peter DeFazio a Warren Davidson, spolu s více než čtyřicítkou dalších, Bidenovi dopis, ve kterém ho vyzývají, aby se předtím, než vyšle americké jednotky na Ukrajinu, nejdřív poradil s Kongresem. I když vyslání vojáků na Ukrajinu Bílý dům neplánuje, dopis je pro prezidenta jasným signálem, že bez souhlasu Kongresu jsou jeho pravomoci v oblasti obrany omezené.
Široká, ale ne jednomyslná shoda
V uplynulých letech se podobné debaty soustředily hlavně na kontroverzní americkou podporu koalice, která pod vedením Saúdské Arábie vede válku proti húsíjským povstalcům v Jemenu. Na rozdíl od tohoto případu ale v Kongresu existuje široká shoda demokratů a republikánů na tom, že Ukrajinu, která čelí ruské agresi, je třeba podpořit.
Zároveň ale tato podpora není jednomyslná. Někteří ze zákonodárců podle zdrojů ze senátních kruhů zvažují, jaké následky by mohlo ozbrojování ukrajinského hnutí odporu mít z hlediska válečných pravomocí prezidentské administrativy. S žádným konkrétním legislativním návrhem však zatím nepřišli.
Republikánský návrh legislativního balíčku, který by připravil politický rámec pro podporu ukrajinské hnutí odporu už dokonce odmítlo podepsat dvanáct republikánských senátorů. A tyto neshody by se mohly projevit i v diskusích Kongresu o tom, jestli v případě zhroucení ukrajinské vlády neomezit právo prezidenta poskytnout Ukrajině další vojenskou pomoc, uzavírají svůj článek na serveru Foreign Policy redaktoři Jack Detsch a Robbie Gramer.
Svět ve 20 minutách připravil Miroslav Tomek.
Jak by se změnila rovnováha sil v Evropě i ve světě, kdyby Rusko ovládlo Ukrajinu? Malé Řecko vydává v poměru k hrubému domácímu produktu na obranu nejvíc z členských zemí NATO. A na závěr o tom, jak se svahilština stala nejrozšířenějším původním africkým jazykem.
Související
-
Petr Honzejk: Česká reakce na napadení Ukrajiny je důstojná, má ale tři „ale“
Českou reakci na ruskou agresi proti Ukrajině lze asi nejpřiléhavěji označit slovem důstojná. Vláda zastává v rámci Evropské unie tvrdší postoj.
-
O reakci NATO a české vlády
Severoatlantická aliance v pátek večer oznámila, že posílí své východní křídlo. Česká vláda zakázala od soboty provoz ruských aerolinek.
-
O noci na sobotu, kterou má za sebou Ukrajina
Ruské nálety během se v noci na sobotu snažily podle ukrajinských médií vyřadit tepelnou elektrárnu v Kyjevě a terčem se stala také vojenská kasárna v hlavním městě.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.